Studentka Fakulty elektrotechnické ČVUT Dominika Burešová získala za svou bakalářskou práci v listopadu mezinárodní ocenění The Global Undergraduate Awards, které se přezdívá „Nobelovka pro juniory“. Původně humanitně zaměřená vědkyně se věnovala kvantovým logikám. „V té době jsem nedělala nic jiného než matematiku. Za celou tu dobu jsem neoslavila ani jedny Vánoce, ani jedny narozeniny,“ popisuje v rozhovoru Burešová.

Rozhovor Praha 5:00 24. prosince 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak byste popsala laikům váš dlouholetý výzkum, za který jste získala ocenění?
To je asi nejtěžší otázka, co můžu dostat. A nevím, jestli to umím vysvětlit laicky, protože můj obor je vysoce teoretický a nejsou tam žádní roboti, co se hýbají.

Jde o matematické popisy kvantových experimentů. Studuji některé matematické struktury, které jsou pro to vhodné, a pravděpodobnostní míry na nich.

V maličkém světě je zlato modré, vypráví biochemička. Proč kovy fungují jinak v nanosvětě?

Číst článek

Váš oponent z Rakouska Karl Svozil hodnotil práci jako velký přínos k teorii kvantové logiky. Co bylo to „nové“, čím jste přispěla?
V klasické teorii pravděpodobnosti máme množinu všech možných výsledků pokusu (např. který stírací los si koupím) a jevům odpovídá množina výsledků, při nichž jev nastal (např. los vyhrává).

V kvantové teorii takový popis nemusí existovat, protože např. to, zda „kvantový los“ vyhrává, záleží i na způsobu setření a pozorování. Jedna linie výsledků je o tom, které systémy takový množinový popis dovolují a jaký popis je „maximálně úsporný“.

Již v padesátých letech 20. století byla navržena Abbottova algebra. V ní je základní operací implikace, zatímco v kvantových logikách disjunkce (OR). Pokud se obě doplní o operaci non ekvivalence (exclusive or, XOR), překvapivě dostaneme ekvivalentní algebraické struktury.

V kvantových systémech některé dvojice jevů nejsou současně měřitelné. Takových dvojic může být „libovolně mnoho“, a to i v systémech, které navíc dovolují zavedení operace non-ekvivalence (XOR).

Z algebraického hlediska je zajímavé, kdy konečné množiny prvků dovolují určit jen konečně mnoho různých výrazů. Jedním z přínosů práce je vyšetření této podmínky v kvantových logikách.

Váš výzkum probíhal během bakalářského studia, jak dlouho jste na něm pracovala?
Více let, na předmět, který se tímto oborem zabývá, jsem začala chodit druhý semestr v prváku. A hned jsem dostala nabídku spolupráce. Výzkum ke škole dělám už od začátku druhého ročníku. Sice se celý odehrál během bakalářského studia, ale není to výsledek jednoho semestru.

‚Matika mě pohltila‘

Jak lze během vlastně poměrně krátké doby dosáhnout průkopnických výsledků?
Je to i velká zásluha profesora Ptáka, je jako vyučující naprosto výjimečný. Už v prvním ročníku jsem měla o matematiku zájem, ale od začátku výuky s panem profesorem Ptákem mě chytla naprostá posedlost.

V té době jsem nedělala nic jiného než matematiku. Vstala jsem s tím, že na ní myslím, přišla jsem ze školy a šla jsem dělat matiku. Za celou tu dobu jsem neoslavila ani jedny Vánoce, ani jedny narozeniny, protože mě výzkum naprosto pohltil.

Vražedná matematika. Vědci popsali, jak masožravky mění tvar podle kořisti

Číst článek

Takže určitě jsem výsledky udělala za velmi nestandardní dobu, ale kdybychom vzali čistý čas, kolik tomu výzkumu obětují jiní studenti a kolik já, tak by se to možná přiblížilo. Dávala jsem tomu skutečně všechno.

Česká kvantová skupina

Co pro vás ocenění The Global Undergraduate Award znamená?
Tyto soutěže většinou lidem slouží jako možnost se zviditelnit, pokud chtějí jít studovat do zahraničí nebo získat grant na výzkum. To ale nejsou důvody, proč jsem tam šla já.

Soutěž mi doporučil kamarád. Říkal mi, že moje bakalářka bude mimořádná, ať to zkusím. Původně jsem si myslela, že na to nemám, ale nakonec mě strašně zaujal tzv. double-blind systém. To znamená, že hodnotící panel nevidí, čí práci hodnotí, a soutěžící neví, kým je hodnocen. Díky tomu je zpětná vazba téměř naprosto objektivní, což se mi líbilo.

Celý život se potýkám s předsudky a chtěla jsem vidět, jak si stojím ve světové konkurenci bez nich. Nepočítala jsem s tím, že se umístím a výsledek mě strašně překvapil.

Plánujete dělat dále výzkum v Česku, nebo se přesunout do zahraničí?
Už před tou soutěží jsem věděla, že chci zůstat v naší výzkumné skupině a nechodit pryč. A rozhodnutí jsem nezměnila. Naše výzkumná skupina je v podstatě mezinárodní. Nedělám zde lokální vědu, ale spolupracujeme se zahraničními výzkumníky.

Práce vědců z CERNu někdy připomíná Sherlocka Holmese. Vrásky jim dělá i energetická krize

Číst článek

Pražská skupina na kvantové logiky je skutečně velmi silná. Kdybych chtěla do zahraničí, tak bych se musela přeorientovávat na něco trochu jiného. Na spoustě prestižních zahraničních škol mají lepší matiku, ale ne silnější skupinu na kvantové struktury.

Jaké jsou vaše další kroky ve studiu? Plánujete pokračovat dále v současném výzkumu?
Určitě, je mi 31 let a v tomhle věku je člověk rád, že mu něco jde a nechce se mi měnit obor. Začala jsem pozdě v disciplíně, které se lidé často věnují už od šesti let, a chytla jsem se. Beru to jako štěstí. Určitě chci zůstávat u tohohle a prohlubovat to.

Co vás přivedlo v takto pozdějším věku ke studiu matematiky?
Na střední škole jsem byla spíše humanitní člověk, následně jsem studovala práva a ve čtvrťáku mě to přestalo bavit. Ze začátku mě zajímalo teoretické právo a filozofie, ale později praktické právo už ne.

Když mě to na právech nebavilo, tak jsem utíkala do jiného světa. Chodila jsem na šifrovačky, různé logické soutěže, turnaje ve strategických deskovkách. Šlo mi to, a tak mi okolí začalo říkat, že bych byla dobrá na matiku. Tak jsem se rozhodla, že to zkusím.

Měli bychom zpomalit, vesmír se stává přecpaným, říká profesor astronomie Chris Impey

Číst článek

Šla jsem na přípravku a udělala přijímačky. A byla jsem ráda, že jsem se takto rozhodla, protože se ukázalo, že ten směr je správný a předchozí nebyl.

Otázky na založení rodiny

Setkávala jste se někdy během výzkumu s předsudky jako žena?
Samozřejmě, ne ale přímo ve vědě. Prostředí, ve kterém se teď nacházím, je osvětové a nenosí se tu ponižování. Občas slyším nějaký vtípek, ale mezi vtípkem a ponižováním je velký rozdíl. Ale v běžné společnosti se s tím setkávám.

Ženy jsou souzeny víc. Když udělá žena chybu, tak je blbá, a když udělá chlap chybu, tak se blbě vyspal. Také slýchám hodně otázek na založení rodiny a kyselé komentáře, že jsem sice vědecky úspěšná, ale jsem sama a nikdo mě nechce.

Myslíte, že váš úspěch by mohl podpořit více mladých žen, aby se věnovaly výzkumu?
Naprosto, tohle je soutěž, kde není ani pozitivní, ani negativní diskriminace. Bez ohledu na pohlaví či barvu pleti se sem může každý přihlásit a změřit síly. A je to dobrá zpráva pro všechny lidi, kteří chtějí soutěžit bez předsudků.

Ema Polívková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít