Částicový urychlovač CERNu je po třech letech opět v provozu. Má být ještě výkonnější než dřív
Částicový urychlovač Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) u Ženevy je po zhruba tříleté odstávce opět v provozu a je ještě výkonnější než dříve. Fyzikové proti sobě opět poslali dva protonové paprsky v podzemním prstenci dlouhém 27 kilometrů, oznámil v pátek šéf organizace Joachim Mnich.
Paprsky v největším výzkumném zařízení na světě obíhaly podle plánu, uvedl Mnich, který ale opětovné uvedení urychlovače do provozu sledoval kvůli covidové infekci z domácí izolace. „Proto nemám žádné šampaňské,“ řekl agentuře DPA. „Ale jsem si jistý, že v kontrolní místnosti částicového urychlovače tomu bylo jinak,“ dodal Mnich.
📣 Beam in the accelerator!
— CERN (@CERN) April 22, 2022
After over three years of intense upgrade work, we are #restartingLHC.
Two beams of #protons are now circulating in opposite directions around the Large Hadron Collider, expecting to reach the record energy of 13.6 TeV in the summer of 2022. pic.twitter.com/48v1dJX4Ul
Nyní bude trvat šest až osm týdnů, než stroj poběží na plné obrátky. Pak se v něm opět budou odehrávat protonové srážky, které mají poskytnout poznatky o základních zákonech vesmíru.
V pátek byly oba protonové paprsky vyslány s energií 450 miliard elektronvoltů (0,000 000 072 1 joulu), přičemž pro kolizi je energie navyšována až na 13,6 bilionu elektronvoltů, uvedla DPA.
Stáže v CERN budou českým studentům dostupnější. Cenu pobytu pomůže zaplatit ministerstvo školství
Číst článek
Ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC) vědci simulují dobu před vznikem vesmíru před zhruba 14 miliardami lety. Při kolizích pozorují procesy rozpadu a získávají poznatky o nejmenších stavebních částicích hmoty, tedy elementárních částicích.
Kromě toho byla v CERNu v roce 2012 poprvé prokázána existence Higgsova bosonu, který byl 40 let předtím popsán jen teoreticky. Higgsův boson, označovaný v médiích za „božskou částici“, přispívá k tomu, že elementární částice jsou hmotné.
Během odpojení byl výkon urychlovače a připojených detektorů výrazně navýšen. Nyní má být v provozu čtyři roky. „Doufáme, že počet kolizí od uvedení částicového urychlovače do provozu do roku 2025 zdvojnásobíme,“ věří Mnich. Urychlovač přitom za sebou má dvě provozní fáze z let 2009 až 2012 a 2015 až 2018.
Podle Mnicha by mělo být možné uskutečnit zhruba biliardu (1 000 000 000 000 000) srážek ročně. Ale jen jedna ze zhruba 100 000 odhalí procesy, které se vyplatí blíže analyzovat. Údaje o tom, co se při nich děje, jsou uloženy během milisekund, ale jejich vyhodnocování trvá často roky.
