Průzkumníci musí kličkovat, tank projede přímo. V Brně vyvíjejí vojenskou aplikaci na plánování trasy
Experti z brněnské Univerzity obrany spolupracují na nejnovější generaci navigačního systému NATO Reference Mobility Model. Díky této technologii si mohou velitelé dopředu spočítat nejvýhodnější trasy pro tanky nebo jiná armádní vozidla. Čeští odborníci při vývoji využívají podrobná data z družic a nejrůznějších senzorů, zároveň také testují možnosti bojových aut v terénu.
Základem vojenských operací jsou speciální vojenské navigace, které zohledňují i parametry jednotlivých vozidel. Podkladem jsou veřejně dostupná data, například o klimatických podmínkách nebo složení půdy a především záznamy z vojenských družic, které mají výrazně lepší rozlišení.
Rozteklá ranvej či helikoptéra, která kvůli horku neodstartuje. NATO bojuje se změnami klimatu
Číst článek
Jak daný terén zvládají různá bojová vozidla, zjišťují odborníci z Univerzity obrany. „Například vyprošťovací tank snadno překoná všechny stromy do zhruba 30 centimetrů průměru kmene, a když narazí na čtyřiceticentimetrový, tak tank začíná prokluzovat a strom nepřekoná,“ přibližuje výsledek jednoho z praktických terénních testů profesor Marian Rybanský z Katedry vojenské geografie a meteorologie Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany.
„Vytyčíme si prostor, vybereme si výšku porostu, průměr kmene stromů ve výšce 1,3 metru nad zemí a zvolíme typ vozidla,“ popisuje Marian Rybanský z Katedry vojenské geografie a meteorologie Univerzity obrany práci se speciální aplikací. Zvolit se dají i specifické vlastnosti terénu, například sklon svahů.
Průzkumné bezpilotní auto musí v borovicovém lese kličkovat, aby se vyhnulo všem stromům, tank T-72 ale projede bez nejmenších problémů a na mapě za sebou nechá rovnou přímku, stromy s průměrem kmene třicet centimetrů jednoduše přejel. Jen dva z konkrétních příkladů, které aplikace nasimulovala.
Budoucnost pro taktiku
Čeští odborníci vše testují v terénních zkouškách, při kterých jsou auta, ale i stromy osázeny nejrůznějšími senzory, a to za různých klimatických podmínek.
„Abychom věděli, jaká vozidla můžeme na danou vojenskou misi vyslat. Měříme tahové síly v různě starém lese, vzrostlém, mladém, a samozřejmě i v různých svahových poměrech. Měříme tahové síly v čase a v poslední době jsme vyvinuli i nové zařízení, jediné na světě, které je schopné měřit i tlakové síly ve třech osách,“ vysvětluje dále Rybanský.
Tyto zkoušky se zároveň monitorují z dronů, přičemž nejdůležitější je, aby na záběrech nebylo vidět prakticky nic. Tedy přesněji stromy, pod kterými není vidět žádný pohyb, aby samotná trasa byla pro nepřítele prakticky neviditelná.
„Lesní prostor má budoucnost, protože tam bude technika skryta vůči senzorům protivníka, proto otevřený terén bude čím dál nebezpečnější pro pohyb a terén, který je pokryt lesní vegetací, bude předurčen pro pohyb vojenských vozidel,“ přibližuje profesor Rybanský.
V budoucnu se tak vojenská technika bude zřejmě více pohybovat právě v lesích a nepřístupném terénu a bojová vozidla si díky vlastním senzorům budou zároveň mapovat cestu.
„Předpokládáme, že budoucí vojenské operace budou umožňovat přenos dat na dálku pomocí různých senzorů přímo do těch prostředků, které potřebujeme navigovat,“ vysvětluje Marian Rybanský a ve speciální aplikaci, která simuluje průchodnost lesním terénem, volí borovicový les.
Barevná mapa
Čeští odborníci z Univerzity obrany ve vojenské aplikaci podle proděkana Fakulty vojenských technologií Martina Hubáčka garantují právě průchodnost terénem s využitím družicových dat a půdních sond.
„U nás máme největší hustotu půdních sond na světě a díky nim víme, jak se půdy chovají,“ pochvaluje si Rybanský. „Vytvořili jsme speciální transformační klíč, kdy na základě našich měření a znalosti zrnitosti půd v zahraničí můžeme určit, jestli je ta půda pro vojenskou techniku únosná.“
Jak navigační systém s parametry pracuje, ukazuje na další simulaci, tentokrát na přesunu bojového vozidla pěchoty v prostoru jižně od Brna.
„Systém už automaticky pracuje s jednotlivými parametry, jediné co uživatel má možnost zadat, jestli vozidlo má možnost plavby přes vodní toky, anebo ne, a spustí samotný výpočet,“ říká Hubáček.
Na obrazovce se zobrazí mapa s oblastmi v různých barvách, které ukazují obtížnost průchodnosti terénem.
„V místech, kde je zelená nebo ty zelené tóny, které přecházejí do žluté, tak území je dobře průchodné, v okamžiku, kdy se dostává do oranžové až červené škály na mapě, tak to místo je neprůchodné anebo průchodné s velkými obtížemi,“ popisuje Hubáček.
Například v případě simulace přesunu bojového vozidla pěchoty je mapa v podstatě celá červená a oranžová. „Máme vybrané území, které je hodně kopcovité, je tam hodně vodních toků, zástavby, lesů,“ vysvětluje zobrazené výsledky proděkana Fakulty vojenských technologií.
„Kdybychom to přiblížili do detailu, tak zelená je pouze na nějakých komunikacích. Ta mapa nám také vypočítá, i kolik času potřebujeme pro pohyb v terénu,“ dodává.
