V Saúdské Arábii plýtvají vodou ve velkém. Vláda ale nechce občany omezovat, kupuje si tak jejich loajalitu
Saúdská Arábie neumí šetřit vodou. V současnosti proto investuje miliardové sumy do nových technologií zadržujících životadárnou tekutinu. Podle odborníků bude mít tento arabský stát v transformaci na bezemisní hospodářství spíše problémy s tím, jak se naučit šetřit vodou, než vzdát se ropy. O tématu se rozepisuje rakouský deník Die Presse.
Saúdskoarabské hlavní město Rijád otevře nový park, a nemá být jen tak ledajaký. Zelená plocha bude pojmenovaná po sedmaosmdesátiletém králi Salmánovi a park po dokončení zaujme plochu šestnáctkrát větší, než je rozloha Central Parku na Manhattanu. Stane se tak největší parkovou plochou na světě, konstatuje deník.
Ekologicky čistý ‚zelený‘ vodík jako zdroj energie nebo palivo? Firma na severu Německa jej takto vyrábí
Číst článek
V parku má být vysazeno milion stromů. V horkém arabském podnebí se ale na provoz této oázy spotřebuje enormní množství vody. Saúdská Arábie přitom avizovala, že chce objem používané vody snížit. Podle expertů však bude cesta k tomuto cíli ještě komplikovanější než zřeknutí se ropy a plynu.
Prozatím Saúdská Arábie vodou jen plýtvá, a to ve velkém množství. Podle údajů vlády spotřeba vody v zemi každým rokem stoupá o sedm procent. Každý občan v současnosti spotřebuje 263 litrů vody denně. Například v Německu je denní spotřeba vody 128 litrů na hlavu, srovnává deník.
Většinu sladké vody v pouštním státě spotřebuje zemědělství, které využívá podzemní zásoby. Sedmdesát procent pitné vody ve městech pochází z odsolovacích zařízení na mořskou vodu, přičemž některá z nich jsou v provozu díky levné ruské naftě.
Vláda pod vedením korunního prince Muhammada bin Salmána chce teď situaci změnit. Následník trůnu hodlá Saúdskou Arábii proměnit v moderní stát, který se obejde bez příjmů z prodeje ropy a plynu. Bin Salmánův program zahrnuje mimo jiné vodohospodářskou strategii, jejímž cílem je snížit spotřebu vody na 150 litrů na hlavu.
Investice do technologií
Rijád se proto chystá investovat do moderních technologií. Nová odsolovací zařízení pracují s takzvanou reverzní osmózou, která oproti jiným typům filtrace zvládne odstranit i dusičnany a dusitany, a je proto energeticky úspornější.
„Vládní plány nabízejí příležitosti firmám,“ říká Dalia Samra-Rohteová, která pracuje jako delegátka pro Německou komoru pro mezinárodní obchod.
Doplňuje, že v Saúdské Arábii se skýtá možnost použít nové technologie, na které by v jiných zemích nebylo dost peněz. Německé společnosti například pracují na tom, jak dále využít solanku z odsolovacích zařízení, a také na technologiích šetřících vodou ve zmíněném parku.
Výroba vody ze vzduchu i zahrada. Česko v Dubaji dokončuje svůj pavilon pro světovou výstavu Expo
Číst článek
Samra-Rohteová říká, že státy v Perském zálivu zásadně přehodnocují klimatickou a vodohospodářskou politiku. Tyto dva směry spolu ale občas kolidují.
Jak poukazuje odborník na klimatickou politiku a ekologii v oblasti arabského světa Tobias Zumbrägel z Heidelberské univerzity, solární systémy v Saúdské Arábii se musí v létě s ohledem na časté písečné bouře alespoň jednou týdně umývat sladkou vodou.
„Vede to k absurdní situaci, kdy se k chodu odsolovacích zařízení používá elektřina ze solárních panelů, které ale vyžadují větší spotřebu vody. Podobné je to v oblasti výroby zeleného vodíku pomocí obnovitelných energií. Nabízí se otázka, jak může být energetická transformace v Saúdské Arábii úspěšná, aniž by nedošlo k masivním problémům v hospodaření s vodou,“ podotýká Zumbrägel.
Problémy způsobuje také samotné odsolování mořské vody. Solanka se často vypouští do Perského zálivu. Tam pak enormně stoupá slanost vody, což vede k úhynu ryb a k šíření sinic, které ucpávají odsolovací zařízení, popisuje začarovaný kruh Zumbrägel.
Navzdory situaci se ale vláda zdráhá nabádat veřejnost k šetření s vodou. Odborník za tím vidí fungování autokratických systémů, které chtějí občany pacifikovat sociálními a ekonomickými výhodami.
Vlny veder způsobují vysychání řek a vodních toků napříč kontinenty. Závislé jsou na nich miliony lidí
Číst článek
„Autokratické státy, jako je Saúdská Arábie, nabízejí svým obyvatelům mnoho výhod, ale na oplátku požadují jejich politickou loajalitu. Lidé se proto namísto regulace a snižování poptávky snaží zajistit co největší množství vody. Když vláda chtěla v roce 2016 snížit dotace na vodu, vzbudilo to tak silné protesty, že odpovědný ministr musel odstoupit,“ popisuje Zumbrägel.
Rijád teď proto hledá řešení v nových odsolovacích technologiích. To ale může způsobit nové problémy.
„Nelze plně přejít na obnovitelné energie do roku 2030 a zároveň dostat pod kontrolu problém s vodou. To je jedna z největších výzev, které bude Saúdská Arábie čelit,“ upozorňuje odborník.
Skeptický je také k záměru vysadit miliardu stromů v pouštních oblastech. K zalévání nové zeleně bude totiž potřeba obrovské množství vody. „Lze to vidět dnes v Rijádu. Aby se stromy zelenaly, zalévají se čtyřiadvacet hodni denně, a to není ten správný směr,“ cituje dále odborníka na ekologii v arabském světě Tobiase Zumbrägla rakouský deník.
