Jak se dělá předpověď počasí? Meteorologové kombinují data z několika typů družic
Vyrazit na fotbalový zápas, výlet, nebo sklízet úrodu na pole – nejen k tomu se hodí znát předpověď počasí. Základem jsou satelitní data z osmi speciálních meteorologických družic, které Zemi neustále monitorují. Vzhledem k zakřivení planety je ale potřeba data správně nakombinovat.
„Když otevřu snímek celého zemského globu, tak vidíte jasný důkaz toho, že Země je kulatá,“ směje se vedoucí družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu Jindřich Šťástka a vysvětluje, jak dávají meteorologové dohromady data, ze kterých vytvářejí předpověď počasí.
Poslechněte si reportáž Evy Kézrové o tom, jak se pracuje s daty z meteodružic
Základem evropských meteorologických předpovědí jsou dvě geostacionární družice Meteosat, které na rovníkové dráze sledují oblačnost z výšky 36 000 kilometrů.
„Nejlepší data, neovlivněné zakřivením zeměkoule, jsou v takzvaném poddružicovém bodě, který je přibližně u Guinejského zálivu u Afriky. Tam se protíná nultý poledník a rovník. Družice to snímá 36 000 kilometrů vysoko nad tím,“ popisuje Šťástka.
„Dráha družice Meteosat obletí kolem Země stejně rychle, jako se Země otočí kolem své osy. Tím pádem sleduje pořád stejnou část zemského disku. Geostacionární družice z aktuální generace je to schopná naskenovat jednou za 15 minut, nová generace družic to bude umět za deset minut,“ očekává vedoucí družicového oddělení.
Problémem pro geostacionální družice je ovšem zakřivení zeměkoule. Družice totiž sledují Zemi z východu na západ a jejich vidění se dál od rovníku zhoršuje.
„V poddružicovém bodě máme rozlišení třikrát tři kilometry. Ale u nás v České republiky nám to degraduje na 3,5krát šest kilometrů. Takže vliv zakřivení je veliký,“ upozorňuje Šťástka.
Polární družice
Proto například ve Skandinávii už na záznamu z geostacionární družice nevidí skoro nic a spoléhají na druhý satelitní zdroj meteorologických dat, tedy polární družice, které snímají Zemi z jihu na sever. Polární družice skenují stejný pás země dvakrát denně, široký je asi tři tisíce kilometrů
Zakalený objektiv, ale jinak funkční i po čtyřech letech. Oběžnou dráhu brázdí česká družice Lucky-7
Číst článek
„Vlastně se tyto informace pěkně doplňují. Tam kde už nejdou použít data z geostacionární družice, tak se používají data z polárních družic. Protože v polárních oblastech družice přelétávají častěji a všechny se potkávají na severním nebo jižním pólu,“ popisuje vedoucí družicového oddělení.
Nejznámější polární družice NOAA ve výšce 833 kilometrů oběhne Zemi za 102 minuty, planeta se ale mezitím otočí o 25 stupňů, takže družice už snímá jinou část Evropy. Na jednom snímku je tak Česko a na druhém Francie a Portugalsko.
„Naopak část Švédska, tu nejzápadnější, a celou Británii zachytí polární družice pokaždé,“ říká Šťástka.
Kombinace pro Česko
V Česku je možné data z obou typů družic kombinovat. „Geostacionární družice, které se dají využít právě pro Česko, mají oproti těm polárním lepší rozlišení. Naopak data z polárních družic jsou častější,“ srovnává Šťástka.
‚Navždy nás opustila milovaná VZUSLAT-1.‘ V atmosféře shořela nejdéle fungující česká družice
Číst článek
Čeští meteorologové tak mají k dispozici šest polárních satelitů a dva geostacionární.
„Jsou k sobě posunuté, takže máme data jednou za 3 až 4 hodiny, záleží, kdy ten přelet je,“ říká Šťástka. „Sbíráme přelety dopoledne, pak máme mezeru, a sbíráme data večer.“
V kombinaci se srážkovými radary a dalšími zdroji pak vzniká předpověď počasí. „Musíme vždycky brát data v syntéze. To je úkol našich předpovědních meteorologů, kteří nekoukají na jeden zdroj dat,“ připomíná Šťástka.
Copernicus
Využít se dá i evropský systém Copernicus, který se zaměřuje na klimatické změny. Ten monitoruje Zemi různými druhy satelitů ve výrazně lepším rozlišení.
„Je tam šest takzvaných rodin satelitů. Některé jsou zdvojené, některé jsou jednoduché. V základním rozlišení je Copernicus zaměřený na plochy, rozlišení satelitu je okolo 30 metrů na 1 pixel. Vidíte lesy, vodstva, změnu krajinného pokryvu,“ uzavírá Miroslav Havránek, ředitel České informační agentury životního prostředí CENIA.
Přesnost aplikací o počasí tak závisí na vstupních datech a na tom, jak často jsou aktualizovaná.
