Strašák jménem umělá inteligence? O práci vás nepřipraví, jen ji změní k lepšímu, tvrdí expert
Umělá inteligence: módní zaklínadlo, zaručený recept na neomezenou prosperitu i univerzální strašák. Proč se mluví víc o chatbotech než o tom, jak AI využít při zpracování dat nebo zefektivnění výroby? Na Českém rozhlase Plus diskutovali experti z akademické a technologické sféry i z politiky. „Problémy, které máme dnes, byly popisovány už dávno, na druhou stranu ta část, která je dnes viditelná, je lidem nejblíž, co kdy byla,“ zaznělo například.
Vědec Roman Barták z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy vysvětluje, že ačkoli je umělá inteligence považována za mladou vědu, „narodila“ se už v roce 1956. „Celý obor je mnohem širší, než co vidíme v médiích, a pokrývá řešení těžkých problémů, o kterých si myslíme, že zvládne jen člověk,“ říká.
Jan Klesla, poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovaci, umělou inteligenci jako hrozbu nikdy nevnímal. „Současná vlna AI je v tomto tisíciletí již třetí, v tom minulém třeba osmá. Problémy, které máme dnes, byly popisovány už dávno, na druhou stranu ta část, která je dnes viditelná, je lidem nejblíž, co kdy byla,“ tvrdí.
Filip Dvořák, zakladatel start-upu Filuta AI, ji definuje jako technologický horizont. „Jsou to věci, kterým neumíme dostatečně dobře porozumět a snažíme se je řešit novátorským přístupem, který může zprvu vypadat jako magie,“ míní.
„Před 25 lety bylo za umělou inteligenci označováno automatické rozpoznávání znaků z textu, nyní se tomu říká OCR. Dnes jsou za AI považovány technologické výzvy jako zpracování přirozeného jazyka či konverzační roboti,“ dodává.
Bojíme se toho, čemu nerozumíme
Klesla podotýká, že se před pěti lety mluvilo o dopadech AI na pracující. „Jednalo se hlavně o robotizaci, která se měla dotknout 1,3 milionu lidí v Česku – a dnes to bude ještě více. Práce se neztratí, jen se výrazně změní k lepšímu,“ tvrdí.
„Vnímání AI hodně změnil ChatGPT, který tuto technologii přivedl k lidem. Nyní umělá inteligence ovlivňuje více lidí, což vzbuzuje více obav,“ říká Barták.
„Princip nástroje ChatGPT spočívá v tom, že k dané množině slov přidá další nejlepší slovo. Fakt, že by stroj sám myslel a používal znalosti, to v žádném případě program neumí,“ dodává.
Elon Musk je nebezpečný. Přisvojuje si moc, která mu nepřísluší, říká publicista Anýž
Číst článek
„USA a EU mají jiná autorská práva, otázka zní, zda máme chránit práva autorů, či vývojářů a uživatelů. Nedávno v Americe proběhl soudní spor, kdy se umělec domáhal, že obraz vygenerovaný Midjourney, který on několikrát promptoval a upřesňoval zadání, je jeho dílem. Soud to neuznal,“ popisuje Klesla.
I podle Dvořáka vznikají společenské otázky u autorství a uměleckých tvůrců. „To je jen malý dopad toho, co AI přináší – objevuje se v mnoha neviditelných způsobech, systémy bez kontaktu s uživatelem začínají fungovat efektivněji. Nedochází tam ke společensky výraznému ohrožení pracovních pozic, ale k augmentaci, kdy je s pomocí AI možné zefektivnit výrobu,“ říká.
Role AI v digitalizaci Česka
Dvořák zároveň doufá, že v ekonomické oblasti bude mít umělá inteligence velkou roli.
„Jsme procento pod výkonem předcovidové ekonomiky a dochází nám dech. Debatu bych stočil na to, jak můžeme technologický převrat využít ke znovunabytí pozice evropského premianta a zajistit, aby byl AI schopen využívat i řadový zaměstnanec a přístup k jejím nástrojům měl každý,“ míní.
„K digitalizaci a automatizaci je univerzální nápověda ukládat všechna firemní data a perzistentně je zálohovat. Kde to není úplně zmodernizované, jsou tovární systémy, kde se pracuje na fyzických tabulích, či provozy v restauracích. Optimalizovat se úplně nedá také v nemocničních prostředích,“ dodává.
‚Papouškovaná kultura není náhradou lidského umění.‘ Americké Sdružení autorů žaluje OpenAI
Číst článek
Klesla připomíná, že se nemusí jednat jen o zaměstnance ve skladu, ale také o právníky, advokáty či poradce. „Přechod do automatizace člověka by neměl znamenat, že z něj uděláme robota,“ tvrdí.
Změna společnosti
Podle Klesly bude mít člověk nové role a nebude se jednat pouze o práci ve službách. „Největším úkolem dneška, který stát nezvládne sám, je vymyslet budoucnost české ekonomiky, abychom zůstali u technologické tradice,“ říká.
„Stále jsem optimista a vnímám technologii jako pomoc. Také vzniknou nové profese, například prompter jako člověk, co s AI komunikuje,“ uzavírá Barták.
Na to, co je umělá inteligence, jaký je její přínos a proč se jí nemusíme bát, se ptá Václav Pešička, odpovědi nabízí pořad Souvislosti Plus, celý je k poslechu v audiu v úvodu článku.
