V každé části světa ubývají ptáci. V Česku mizí z krajiny, v pralese ti hmyzožraví, popisuje vědkyně
Co by se stalo, kdyby z lesů vymizely ptáci a další hmyzožraví predátoři? Odpověď hledali čeští výzkumníci mimo jiné v pralesích na Papui-Nové Guineji a jejich závěry nejsou příliš pozitivní. Po odstranění ptáků a netopýrů vzrostlo množství hmyzu průměrně o 40 až 60 procent. A to má vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů, popisuje v rozhovoru pro Plus vedoucí výzkumného týmu Kateřina Sam z Entomologického ústavu Akademie věd.
Pokud by z lesů zmizeli ptáci či netopýři, tak se hmyz přemnoží. Jak to tedy pak ovlivňuje fungování lesa?
Přesně tak, množí se hmyz. A protože ptáci se většinou živí býložravým hmyzem, který se dál živí na rostlinách, tak vlastně stromy a rostliny trpí a jsou mnohem víc okusovány. Změní se jim jejich chemicita, obrana, ale také se to v následující sezoně projeví třeba na menší produkci semen. Tudíž to má dlouhodobé negativní dopady na to, jak by se les obnovoval.
Co by se mohlo stát, kdyby z lesů vymizeli ptáci a další hmyzožraví predátoři? Poslechněte si rozhovor s vedoucí výzkumného týmu Kateřinou Sam
Vy jste s týmem vyrazili na Papuu-Novou Guineu. Proč jste chtěli dopady úbytku ptáků zkoumat právě tam?
My tento pokus a provádíme po celém světě, a to specificky v Japonsku a v Německu. Potom jsme ho provedli také v Číně, na několika místech v Austrálii. A to, že se nám Papua povedla publikovat tiskem jako první, je trochu zajímavé.
Já jsem teď v Německu na kongresu, kde budu představovat výsledky právě z Německa a Japonska. Takže je to projekt celosvětový.
A na Papuu jsme se dostali kvůli tomu, že Akademii věd tam má výzkumnou stanici, takže pro nás bylo jednoduché tam pracovat.
Jak jste experimenty prováděli? Jak lze zamezit ptákům a netopýrům, aby se dostali ke stromům?
Děláme to podobně jako naši vinaři. Postavíme kolem stromů konstrukce a ty potáhneme sítí, takovou, jakou používají naši vinaři.
Na Papui Nové Guineji zkoumala hmyz. ‚Začínala jsem nadvakrát, měli mě za čarodějnici,‘ říká vědkyně
Číst článek
Zádrhel je v tom, pokud chceme odstranit netopýry a ptáky separátně. To pak musíme sítě každé ráno vytahovat a zase večer stahovat a je s tím spousta práce.
Které části světa se potýkají s velkým poklesem populace ptáků? A proč?
V každé části světa ubývají nějací ptáci. V tropických lesích právě nejvíc trpí hmyzožraví ptáci, protože jsou zvyklí na tamní tmavý uzavřený prostor. Pakliže se ten les prokácí a vykácí, tak se tam dostane světlo a teplo, změní se podmínky a ptáci tam nedokážou přežít a nedokáží efektivně hledat potravu.
A jak jsme na tom v Česku, pozorujete i tady úbytek ptáků a dopad na lesy?
V Česku je situace trochu jiná. Nám neubývají lesní ptáci. U nás nejvíc bohužel trpí ptáci otevřené zemědělské krajiny, protože kvůli používání pesticidů a insekticidů nemají dostatek hmyzu. A také trpí velkoplošným zemědělstvím, ptáci často přicházejí o snůšky a o mláďata.
Takže u nás je to naopak. Naši lesní ptáci se mají dobře, protože lesů u nás přibývá. V tropech je to právě naopak.
