Sršní asijských se v Česku nezbavíme. ‚I když zničíme stávající hnízda, objeví se nová,‘ říká expert
V Česku se poprvé objevila sršeň asijská, invazivní druh, který zabíjí včely přímo v úlu. Ve čtvrtek si několika všimli lidé v Plzni a ochránci přírody v pátek ověřili, že opravdu jde o tento druh. Snažili se najít jejich hnízdo, aby se mohlo zlikvidovat a zabránit šíření do zbytku republiky. „I když třeba zlikvidujeme stávající hnízda, tak se objeví nové tím, že sem sršně někdo přiveze,“ varuje Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Už se povedlo najít sršní hnízdo?
Dnes (v pátek, pozn. red.) jsme úspěšní nebyli, takže na základě včerejšího hlášení jsme našli podobně jako člověk, který nám tu sršeň nahlásil, pouze jedince, kteří se tam živili na jednom keři. Snažili jsme se vytrasovat hnízdo, ale nepodařilo se nám to.
Bojí se jich včelaři oprávněně? Opravdu může sršeň asijská ohrozit včelstva?
Ne, že by ohrozila existenci českého včelstva do té míry, že by vymizelo, ale důvod k obavám rozhodně je. Spočívá v tom, že jsou ty sršně velice obratné, co se týče letu. A pokud zjistí, že mají včely jako na podnose, co se týče potravy, tak dovedou lokálně ta včelstva dost redukovat.
Je možné před nimi včely nějak chránit?
Na to jsou různé postupy. Samozřejmě nejlepší je to, co se děje teď, to znamená včasné nahlášení a likvidace prvních hnízd, abychom vůbec zabránili tomu, aby se ta sršeň tady usadila, byť to asi spíš zpomalujeme, než abychom tomu zabraňovali.
Pokud už tady je, tak jsou různé mechanismy jako sítě nebo zábrany, kterými včely prolétnou a sršně ne. Ale to už jde jenom o zpomalování problému. Takže něco máme, ale primárně by šlo o to likvidovat hnízda tak, aby se tady sršeň asijská v podstatě neusadila ve větším počtu.
Problém se zcela nevyřeší
Teď jste několikrát zopakoval „zpomalujeme, než zabraňujeme“. Jinými slovy máme se smířit s tím, že sršně asijské dříve nebo později budeme vídat v Česku běžně?
Nechci být pesimista, ale zase nechci, aby to působilo tak, že si řekneme, že to tady zlikvidujeme hned. Takže samozřejmě bude v zájmu všech, nejen z hlediska ochrany přírody a zemědělství, aby se ta sršeň tady neusadila.
Poprvé v Česku. Ochránci přírody u Plzně objevili invazivní sršeň asijskou, specializuje se na lov včel
Číst článek
Nicméně podle zkušeností z okolních zemí záleží, jak se k tomu přistoupí. V Anglii se jim to třeba zatím daří poměrně úspěšně. V Německu se také moc nerozšířila.
Ale není to tak, že ji teď zlikvidujeme, pokud se nám podaří najít jedno hnízdo, a bude pokoj. Dneska se pohybujeme, je tu dopravní provoz, vozí se zboží, takže i když třeba zlikvidujeme stávající hnízda, tak se objeví nové tím, že sem sršně někdo přiveze a podobně.
Je nějaké poznávací znamení, jak sršeň asijskou rozeznat od běžné sršně obecné?
Je o něco málo menší. Kolují takové zprávy, že je větší, ale není. Je o něco málo menší než naše a je tmavší. Má žluté pruhy jen na zadečku a má žluté nohy. Na rozdíl od naší sršně nelétá v noci, takže pokud někdo vidí za okny velké sršně, kteří se snaží dostat dovnitř, tak to budou naše sršně.
Globální oteplování pomáhá šíření invazivních druhů ve Středozemí. Ryby migrují Suezským průplavem
Číst článek
Ještě je potřeba zmínit, že kromě našich sršní se dají ty asijské splést s některými dalšími druhy hmyzu, jako jsou žahalky, pilořitky, drvodělky. To jsou méně známé druhy hmyzu, takže většina hlášení, co už jsme měli během letošní sezóny ze strany veřejnosti, byly nakonec právě tyto druhy.
Jsou sršně asijské nebezpečné pro člověka?
Další fámou je to, že je sršeň asijská výrazně agresivní vůči člověku a že nedá pokoj, dokud nebodne. Není to pravda. Je agresivnější vůči včelám, respektive už jenom tím, že dobře létá a že se v podstatě na včely specializuje. Není pravda, že by člověka nějak aktivně napadala a způsobovala mu výraznější problémy.
