Odborníci prozkoumali kořeny stromů v Písku. Chtějí tak zabránit jejich usychání
Ochránit stromy ve městě proti suchu. To je cílem experimentu pracovníků městského úřadu v Písku, který by mohl pomoci vyřešit tento problém i v jiných obcích. Odborníci prozkoumali kořenový systém stromů vysázených před pěti lety, které měly stálé zavlažování. Pohled na obnažené kořeny jim přinesl zajímavé zjištění.
„Jsme u stromu, kde nám pneumatický rýč odstranil svrchní vrstvy půdy a už se ukazují první vlásečnicové kořeny. U tohoto stromu jsme zalévali pomocí vaku, tak vidíme, že strom byl nucen v těch svrchních vrstvách vytvářet množství vlásečnicových kořenů,“ ukazuje koordinátor městské zeleně Ondřej Kofroň v lipové aleji v Písku.
„Stromy utváří ve svrchních vrstvách půdy vlásečnicové kořeny, čímž si zabezpečují rychlý příjem vody ze závlahových vaků,“ dodává.
Závlahové vaky zajišťují, že stromy neodumřou ani v době sucha. Je to ale velmi náročné na péči. „Tyto vaky se plní až šedesáti litry vody. Obsluha musí ke každému vaku zavést hadici, pustit čerpadlo,“ popisuje Ondřej Kofroň.
Dalším způsobem zavlažování jsou lamely. „Do nich se vejde zhruba třicet až čtyřicet litrů vody. Dají se napouštět relativně snadno rovnou z kabiny zavlažovacího vozu. Strom bude lépe ukotven do budoucna, na druhou stranu tím, že tam chybí to kořenové vlášení, nebude pravděpodobně tak dobře přijímat slabé srážkové úhrny během léta,“ vysvětluje Michal Maňhal z odboru životního prostředí.
Sebraná data by měla pomoci odborníkům v další péči o zeleň. „Naše lípa srdčitá je strom citlivý na městské prostředí, a proto jsou ty výsledky stěžejní. Získaná data nám umožní rozhodnout se, jaký způsob závlahy využívat, což se bude odvíjet i od stanovištních podmínek,“ doplňuje Ondřej Kofroň.
Pracovníci odboru životního prostředí v Písku by byli rádi, kdyby se tohoto experimentu zapojila i další města, která by pomohla shromáždit více dat.
