Nejrozsáhlejší lužní lesy v zemi strádají suchem. Pomoci jim má unikátní klapkový jez na Dyji
Přivést miliony kubíků vody ročně do suchem trpících lužních lesů na Břeclavsku má pomoci nový klapkový jez na Dyji. Jeho výstavba, kterou financují Lesy České republiky, ve čtvrtek oficiálně začala. Projekt za asi 180 milionů korun má zlepšit hospodaření s vodou v oblasti.
„Bude použito asi 2700 kubíků betonu. Zemní práce s tím spojené budou v objemu asi 7500 kubíků zeminy,“ popisuje pro brněnský rozhlas Pavel Hopjan, vedoucí správy toku oblasti povodí Dyje Lesů ČR.
Stojíme na hrázi polderu nedaleko Pohanska, který je teď aktuálně zcela vyschlý.
Nejrozsáhlejší lužní lesy v zemi strádají suchem. Toma pro Štěpánku Kadlečkovou
„Snažíme se tímto krokem vrátit do lužní krajiny vodu, vrátit tam vodní režim tak, jak byl v minulosti, kdy řeka pravidelně vybřežovala a zaplavovala lužní lesy. Dneska ta možnost bohužel není, takže se ji snažíme těmito technickými opatřeními vlastně nahradit,“ vysvětluje referent ochrany přírody lesního závodu Židlochovice Jan Dovrtěl.
„Měl by to být jez stvořený dvěma klapkami, které po velmi krátkou dobu, řádově deseti dní v roce budeme schopni zvednout, a zvýšit tak hladinu v Dyji tak, aby nám přes nápustní objekt Pohansko protékala voda do polderu Soutok a dále do lužních lesů,“ doplňuje.
Současné umělé povodňování oblasti vodou z Nových Mlýnů totiž není zcela efektivní.
V 19. století chodili do hor spíše majetnější, obyčejné lidi to nenapadlo, vypráví autor knihy Na Jeseníky
Číst článek
„Naprostá většina vody nám odtéká dolů po Dyji bez užitku. Příkladem může být rok 2017, kdy bylo z Nových Mlýnů vypuštěno deset milionů kubíků, ale pouze zlomek z tohoto objemu, nějaké dvě až 2,5 procenta se nám podařilo napustit přes nápustný objekt Pohansko do lužních lesů,“ podotýká Dovrtěl.
„Klapky budou vztyčovány mechanicky, to znamená, pokud bude potřeba zvedat vodní hladinu, tak kolegové z lesního závodu budou s klapkami manipulovat,“ přibližuje Hopjan.
To by podle propočtů mělo do lužních lesů přivést až dvanáct milionů metrů krychlových vody ročně.
Součástí projektu za asi 180 milionů korun je také vybudování několika mokřadů, tůní, obnova stavidel a stavítek i kanálů. Práce by měly skončit zhruba za dva roky.
