S oteplováním moře přibývá počet zón bez kyslíku, kde nemohou žít ryby. Podle Unesco už jich je přes 500
Letošní rekordně teplé moře ovlivňuje i život pod hladinou. Dostává se tam méně kyslíku a rozšiřuje se tak počet mrtvých zón, ve kterých ryby nejsou schopny žít. Podle dat Globální oceánské kyslíkové sítě Unesco je takových míst už přes 500, přičemž nejhorší je situace v Baltském moři, téměř čtvrtina jeho dna je bez života. A vzhledem ke klimatické změně se podle odborníků situace příliš nezlepšuje ani v zimě.
„Dříve ke konci léta v moři ještě trochu kyslíku zbylo, pak přišel podzim a voda se zamíchala. Nyní je typická situace, že už v polovině léta dole kyslík není a tvorové, kteří žili na dně, nemají co dýchat a hynou,“ přibližuje jeden z důsledků oteplování moří hydrobiolog Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Teplé moře znamená méně kyslíku pro ryby. Na některých místech není prakticky žádný a počet mrtvých zón bez života se neustále zvyšuje. Kde jich je nejvíc?
Roli hrají i prudké deště, které splachují z polí chemická hnojiva a až do moře se tak dostávají živiny jako dusík a fosfor. Problém tak vzniká už na teplé mořské hladině, kde je živěji.
Podle Petruska je vznik těchto oceánských mrtvých zón, zejména v mělkých vodách při pobřeží, čím dál častější. „Nahoře v teplé vodě, kde je hodně živin, se životu hodně daří, takže tam naroste spousta řas, na nich spousta zooplanktonu, všichni jsou tam hrozně spokojení, ale ty mrtvé řasy a zejména výkaly zooplanktonu padají do hlubin a tam se rozkládají a ten rozklad dělají mikroorganismy, které při tom vyčerpávají kyslík,“ říká Petrusek.
Copernicus: Průměrná teplota na hladině oceánů tento týden pokořila rekord, byla 20,96°C
Číst článek
Studená voda je naopak na kyslík bohatá, ale stále častěji už v zimě nestačí tyto mrtvé zóny oživit. Od šedesátých let minutého století se podle dostupných dat počet mrtvých zón zvýšil desetkrát. Potýká se s nimi například čtvrtina Baltského moře anebo Mexický záliv.
„V mírném pásmu je typické i to, že pokud je chlad, tak se promíchává moře do větších hloubek a kyslík se tam dostává. V létě je nahoře ta teplá vrstva, která zamezuje míchání a hluboký život funguje z toho kyslíku, co se tam dostal v zimě. V okamžiku, kdy tam padá spousta organiky a intenzivní rozklad, který může být zrychlený i tím že, je o něco teplejší voda, protože teplejší voda zrychluje veškeré metabolické procesy, tak se kyslík dřív vyčerpá,“ vysvětluje Petrusek.
Podle klimatologa Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globálních změn teplejší moře zároveň hůř pohlcuje plyn. To je problém nejen pro vodní živočichy. „Jednak se v teplé vodě hůř rozpouští kyslík a mořskému životu a hlavně zooplanktonu tohle začne chybět. Zároveň teplá vody zabíjí korály a oceán ztrácí schopnost vázat CO2,“ tvrdí Farda.
Podmořská skládka o velikosti čtyř ‚Václaváků‘. Potápěči zmapovali odpadky u řeckého ostrova Andros
Číst článek
Korálové útesy tak blednou, což je problém Velkého bariérového útesu v Austrálii, který se prakticky už celý každoročně potýká s vyblednutím barev. „Korál je spojení houby s řasou a řasa nevydrží vysoké teploty. Když odumře, přestane vázat CO2, které se ukládá právě do toho korálového útesu,“ upřesnil Farda.
Adam Petrusek ale přesto věří, že korálové útesy, které ukrývají až čtvrtinu mořských živočichů, na Zemi zůstanou. „Ten alarmismus, kdy se říká, že za pár desítek let korálové útesy zmizí, mi připadá trochu extrémní. Faktem ale zůstává, že na mnoha místech, pokud porovnáme situaci, jak vypadala před 25-30 lety a jak vypadá teď, tak vidíme opravdu intenzivní zhoršení stavu korálových útesů a klimatické změny jsou jeden z faktorů,“ myslí si.
