‚Lidská spravedlnost na všechny nedosáhne.‘ Vladimír Dzuro s kolegy zatkl 161 válečných zločinců
Vladimír Dzuro byl ve své době jediným Čechem u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu a prvním vyšetřovatelem z východního bloku, který se podílel na objasňování válečných zločinů v zemích bývalé Jugoslávie. Začínal jako kriminalista na Praze 10, dnes pracuje u OSN v New Yorku.
Do Českých Budějovic přijel se svou knížkou Vyšetřovatel a s komiksem Démoni balkánské války, který vznikl na základě knihy.
Vykresluje reálný příběh, ve kterém tým vyšetřovatelů krůček po krůčku odkrývá stopy válečných zločinů, včetně masových hrobů. A snaží se najít konkrétní viníky, vyhnout se konstatování kolektivní viny.
Ale může postihnout všechno? Nezůstanou některá zvěrstva nepotrestána jenom proto, že se nepodařilo shromáždit dostatek důkazů? „Těžko můžete vytvořit dokonalou organizaci z nedokonalých lidí. Snad boží spravedlnost, pokud existuje, je spravedlivá pro všechny.
Ale ta lidská pro všechny spravedlivá není. Proto není možné očekávat, že by jakýkoli tribunál byl schopen odsoudit všechny pachatele za všechny válečné zločiny,“ odpovídá Vladimír Dzuro.
Střílel po mně hodnej esesák aneb Když něco řekneš, dostaneš pendrekem
Číst článek
On a jeho kolegové pochytali a obvinili 161 zločinců, 90 jich bylo odsouzeno. „V tom byl Mezinárodní trestní tribunál úspěšný a skutečně jsme na ty hlavní pachatele dosáhli. Někteří zemřeli – prezident Chorvatska, prezident Bosny a Hercegoviny – ti se světské spravedlnosti nedočkali,“ říká.
„Někteří zemřeli ve vězení, jiní byli propuštěni třeba proto, že měli rakovinu mozku a podobně, s těmi se vypořádala boží spravedlnost. Ale očekávat, že bychom my obyčejní lidé dokázali postihnout všechny zločiny, je nereálné,“ dodává Dzuro.
Vladimír Dzuro popisuje i případy, na které vyšetřovatelé nedosáhli. „Jednak proto, že nebyly důkazy, a jednak proto, že tribunál měl určitá omezení v tom, jak dlouho může pracovat. Mezinárodní spravedlnost je velmi drahá. A vyžaduje neustálou politickou shodu,“ vysvětluje.
„Chtěli soudit ty druhé“
Úplně nejlepší by podle něj bylo, kdyby válečné zločiny soudily soudy v Srbsku, Bosně a Hercegovině a v Chorvatsku.
„Aby tam lidé viděli, že jejich soudy dokáží odsoudit v Srbsku i Srba, v Chorvatsku i Chorvata. Tribunál vznikl jenom proto, že soudy, prokuratura a policie nebyly schopny stíhat válečné zločiny jejich vlastní, ony se vždycky snažily soudit ty druhé. Takže ti pohrobci, ti nepotrestaní váleční zločinci zůstali ne nám, ale bývalé Jugoslávii,“ říká.
Hrála manželku vojáka, po kterém šlo gestapo, a pod nákupem nosila vysílačku. Válku přežila zázrakem
Číst článek
Spoluzakladatelka Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Madeleine Albrightová při odůvodňování jeho vzniku řekla, že najít a potrestat viníky je důležité k tomu, aby mohlo dojít k usmíření.
Ale došlo k němu opravdu? Už by nástupnické státy bývalé Jugoslávie dnes dokázaly nestranně soudit své válečné zločince? Podle Vladimíra Dzuro je příliš brzy.
Připodobňuje to k otázce Sudet na našem území. „Sudetští Němci vystěhovaní z Československa v letech 1946 a 1947, to většina lidí už nepamatuje, přitom u nás ten problém pořád žije. Sudety stále ve společnosti rezonují.
A teď si vezměte, že k válce v Jugoslávii došlo teprve před čtvrt stoletím. Všichni, kdo tam žijí, ať už Srbové, Chorvaté, Bosňáci nebo různé národnostní menšiny, jsou nějakým způsobem tou válkou zasaženi.
Karel Čurda, příběh zrady. ‚Propadl beznaději, nevěděl jak dál, nejspíš cítil hněv a paniku,‘ soudí psycholog
Číst článek
Starší ji prožili, mladší byli třeba utečenci, někteří se narodili v cizině, jejich domky byly donedávna ještě rozbořené,“ uvažuje Vladimír Dzuro.
„Každý byl nějak ovlivněný,“ pokračuje, „a očekávání mezinárodního společenství, že se najednou vezmou za ruce a budou tančit na rozkvetlé louce a bude to opět to Titovo bratrství a jednota, slogan komunistické Jugoslávie, to je nereálné. My to můžeme očekávat, protože nás se to netýká.
Ale když vám někdo vyvraždí celou rodinu, znásilní vás, nebo vaši dceru, spálí vám dům a najednou po patnácti, dvaceti letech na vás někdo tlačí, abyste se nastěhovali vedle toho souseda, který vám to udělal, tak o tom najednou začnete přemýšlet úplně jinak.“
Celý rozhovor s Vladimírem Dzuro, vyšetřovatelem válečných zločinů, si poslechněte online.
