Polsko si v úterý připomíná 80 let od takzvané volyňské krvavé neděle. Od rána 11. července 1943 ukrajinská povstalecká armáda napadla přibližně 150 polských obcí na Volyni a povraždila přes deset tisíc Poláků. Volyňský masakr dlouhá desetiletí ovlivňoval polsko-ukrajinské vztahy. Polsko v minulosti událost označilo za genocidu.

Varšava 12:13 11. července 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Například v Krakově dopoledne uctí památku obětí volyňského masakru mší a pietní akcí u památníku na Rakowickém hřbitově. Pietní akce chystá i Varšava, kde členové vlády a parlamentu položí věnce na hrob neznámého vojína nebo se zúčastní mše v polní katedrále polské armády.

Hořké poznámky ohledně historických křivd. Varšava chce od Ukrajiny omluvu za Volyňský masakr

Číst článek

Mezi únory 1943 a 1944 zemřely při masovém vraždění desítky tisíc lidí - převážně Poláků, ale také Židů nebo Ukrajinců. Kromě masakrů páchaných banderovci na Volyni umírali lidé i při odvetných akcích.

Letos se na jedné z pietních akcí poprvé v historii sešli prezidenti Polska a Ukrajiny - v neděli v ukrajinském Lucku společně uctili památku obětí druhé světové války a Volyňské řeže.

Kateřina Havlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít