Koncentrační tábor a 30 tisíc vystěhovaných. Před 80 lety zabrali nacisté okolí Třebsína
Před 80 lety přišly o své domovy desítky tisíc obyvatel z okolí Neveklova, Sedlčan a Benešova. Museli se vystěhovat do 15. září 1942, místo si totiž vybrali němečtí okupanti jako cvičiště jednotek SS. Ještě na podzim tam postavili také pracovně-výchovný, později koncentrační tábor.
Obří socha ve tvaru pampelišky se pne k nebi u obce Třebsín. Jde o novou připomínku událostí z druhé světové války, kdy museli lidé tento region opustit a kdy tady jednotky SS zřídily své cvičiště. Na nedalekém Hradištku byl také zřízen koncentrační tábor. Proč tyto události připomíná právě květ pampelišky.
Před 80 lety přišly o své domovy desítky tisíc obyvatel z okolí Neveklova, Sedlčan a Benešova
„Ta pieta vznikla z myšlenky, kterou krásně popsala doktorka Stupková. Píše‚ že francouzští zajatci, kteří tam byli, měli už takový hlad, že jak se dostali z tábora, sbírali cokoliv zeleného na zemi. Jeden z mladíků měl takový hlad, že vybočil z řady a shýbnul se pro pampelišku. Byl na místě zastřelen,“ popisuje Radiožurnálu historik Václav Šmerák.
Václav Šmerák vydal k 80. výročí vystěhování knihu. V ní jsou i vzpomínky těch, kteří se museli vystěhovat.
„Jsme na místě jednoho z vystěhovaných statků – rodiny Pelíšků. Sedíme tu s Mirkou Pelíškovou. Prostor byl vytyčen mezi Vltavou, Benešovem a Bystřicí pro jednotky SS jako cvičiště a byl vystěhován. Jednalo se řádově o 30 tisíc obyvatel,“ pokračuje Šmerák.
Nacisté věznili tříletou dívku, její rodiče popravili. Výjimečný příběh zdokumentovali žáci z osmé třídy
Číst článek
„Lidé se v první etapě museli sklidit a s úrodou a vším místo opustit, odevzdat klíče. Mirka mi potvrdila, že museli uklidit takovým způsobem, aby bylo naprosto čisto,“ dodává.
„Moji rodiče i děda a babička byli vystěhováni do Hvozdnice. Otec říkal, že musely být zametené půdy, nesměly tam být žádné pavučiny, smetí nebo tak. Tatínek odvezl přes 50 koňských for – dobytek, stroje, krmení na celou zimu,“ doplňuje Mirka Pelíšková.
Nemuseli přitom odejít úplně všichni – jenom ti, kteří se Němcům nehodili. „Půlka odešla úplně. V té druhé polovině byli hlavně řemeslníci a lidé, které německá vojska potřebovala, takže si je tady nechala nebo je přinutila, aby tu zůstali. Takže by se dalo říct, že si je v podstatě zotročila,“ říká Šmerák.
Na vystěhování budou ve čtvrtek vzpomínat i v obci Hradištko. Tam odhalí sochu s názvem Vzdor násilí.
