Kde se vzali Mechováci a Perníkáři? ‚Důležitost Pardubic stoupla se železnicí,‘ připomíná archeolog
Hradec Králové a Pardubice dělí jen dvacet kilometrů a mají hodně společného, přesto mezi nimi panuje rivalita a takzvané pošťuchování. Hradeckým přezdívají Pardubičtí Mechováci a naopak ti z Hradce mluví o lidech z Pardubic jako o Perníkářích. „Důležitost Pardubic stoupla se stavbou železnice,“ přibližuje archeolog Radek Bláha z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Do té doby Hradec soupeřil spíš s Chrudimí, říká pro hradecký rozhlas.
Kde se popichování mezi Hradcem Králové a Pardubicemi vzalo?
V zásadě se dá říci, že kořeny můžeme sledovat ve větší míře od konce 19. století a ve 20. století, kdy se obě města velice prudce rozvíjela a stala se významnými středisky východních Čech. A pochopitelně vzhledem ke své vzájemné blízkosti soupeřily o prvenství v mnoha oblastech.
Archeolog Radek Bláha hostem u mikrofonu Jakuba Schmidta. Kde hledat kořeny rivality Hradce a Pardubic?
Můžeme také říci, že před Pardubicemi soupeřil Hradec spíš s Chrudimí?
Pokud jde o Chrudim, to je pro Hradec velice významné a důležité město. Šlo o druhé královské město podobné velikosti a významu, jako byl Hradec.
Obě města mají mnoho společného ve svém historickém vývoji, protože jak Chrudim, tak Hradec vznikly z významného slovanského hradiště. Obě města byla velice důležitými centry raně středověkého státu ve východních Čechách a dá se říci, že na stejné významové úrovni.
Dokonce ta podobnost jde až do té míry, že obě města vznikla v ploše toho původního hradiště. Obě se stala věnnými městy a význam obou měst jako středisek východních Čech přetrval až do 19. století, kdy potom Chrudim soupeřila s Pardubicemi.
Za pornografii považovali lidé kdysi sochu soutoku Labe s Orlicí, říká kurátor královéhradecké výstavy
Číst článek
Takže dříve Pardubice nebyly tak významné? Co jim význam přineslo, byla to železnice?
Příčin bylo více, je to složitější otázka, na kterou by podrobně odpověděli specialisté na období novověku.
Velice zjednodušeně můžeme říci, že význam Pardubic narůstal už od 16. století, kdy se staly rezidenčním městem rodu Pernštejnů a potom centrem komorního panství.
Ovšem, jak říkáte, důležitost Pardubic stoupla se stavbou železnice. Město se stalo významnou zastávkou na trati z Prahy na Moravu a potom i železniční křižovatkou v 50. letech 19. století, kdy byla z Pardubic stavěna dráha na sever přes Hradec do Liberce.
Věřím, že velkou roli v tom hrálo i rybniční hospodářství. Protože Pardubicko bylo v tomto asi významnější než Hradecko.
Je tomu tak. Pardubické rybniční hospodářství a velké stavby, které s tím souvisejí, Opatovický kanál, jsou obecně známé a právem obdivované. Hradec ale nezaostával natolik a také vytvořil ve 2. polovině 15. a na počátku 16. století poměrně rozsáhlé rybniční panství na svých pozemcích. Soustava rybníků na Biřičce, známá a dodnes dochovaná, pochází právě z této doby.
Rivalitu mezi Hradcem a Pardubicemi nevnímám, jde nám o stejnou věc, říká divadelní dramaturgyně
Číst článek
Nebo byl vybudován rozsáhlý rybník Březhradský, který se sice nezachoval, ale existuje náhon, který k němu dodnes vede z Předměřic přes Kukleny až do Březhradu, takzvaný Malý labský náhon. To je výsledek budování rybníků v 1. třetině 16. století.
Hradec a Pardubice odedávna spojuje i řeka Labe. Ale nebylo prý tomu tak vždy.
V dávné geologické minulosti Labe teklo severozápadně od Pardubic a původní Pardubice míjelo. Památkou na ta starší koryta je třeba takzvaná Urbanická brána, kterou dnes prochází železnice a státní silnice z Hradce na Prahu, a částečně toto údolí využívá řeka Bystřice. To je dávné údolí Labe.
To ale hovoříme o geologických epochách a o stovkách tisíc let.
Kde se vzaly hranice
Jak to bylo historicky dříve s hranicí Pardubického a Královéhradeckého kraje? Když vyjedete z Hradce směrem na Pardubice, tak za cedulí s koncem města jsme vlastně hned v Pardubickém kraji, kam už patří Opatovice nad Labem. To ale dříve tak nebylo. Souvisí to s opatovickým klášterem, který kdysi náležel k Hradci?
Řečeno poměrně jednoduše, tak opatovický klášter benediktinský z 11. století skutečně inklinoval spíše k Hradci. Ačkoliv pozemkovou výbavu a vesnice měl na poměrně velkém území mezi Hradcem, dnešními Pardubicemi a Přeloučí. V Hradci ale měl například svůj kostel, dokonce jeden z opatů opatovického kláštera, Hroznata z Lipoltic, je pohřben a má dodnes náhrobní desku v chrámu Svatého Ducha. Čili ten klášter patřil spíše do Hradecka.
Situace se změnila po zániku tohoto kláštera (po husitských válkách, pozn. red.), když se jeho zboží zmocnil Diviš Bořek z Miletínka, pán na Kunětické hoře, a v zásadě se toto panství stalo základem panství pernštejnského, které bylo spravováno z Pardubic.
To dalo také základ dnešní krajské hranici, která zdánlivě nelogicky vede v blízkosti Hradce, ale má to hluboké historické kořeny.
Nedochovaný zámek
Odkud pocházíte vy?
Samozřejmě z Hradce.
Co máte jako Hradečák rád na Pardubicích?
Areál, na který jsou Pardubáci právem pyšní, je krásný zámek, který skutečně patří ke skvostům architektury. Ale připomenul bych, že podobný zámek se nacházel i na dnešním Hradecku, a to v Chlumci nad Cidlinou, kde byl na konci 15. století vystavěn hrad, který byl velice podobný tomu pardubickému.
To bylo v době, kdy Chlumecko patřilo také Pernštejnům, a ti si tam vystavěli podobný areál, podobnou rezidenci, jako byl pardubický zámek. Bohužel ten chlumecký se nedochoval.
