Lekce z dějin i současná hrozba. Od svržení bomby na Hirošimu uplynulo 78 let, Japonci si připomínají oběti
Japonská Hirošima si v neděli připomíná svržení americké atomové bomby před 78 lety. Okamžitě tehdy zemřely desítky tisíc lidí, víc než stovka tisíc dalších pak ještě do konce roku postupně podlehla následkům výbuchu, v drtivé většině ozáření.
Celá vzpomínková akce začala ráno místního času u Památníku míru. Přesně 15 minut po osmé se rozezněl takzvaný zvon míru, po něm pak následovala chvíle ticha. Někteří lidé se modlili, politici k památníku položili věnce a všechno doprovázela živá hudba.
Celkem na akci přišlo zhruba 50 tisíc lidí. Byli mezi nimi i poslední přeživší atomového výbuchu, každý z nich dodnes trpí zdravotními potížemi.
Japonský premiér Fumio Kišida na místě vyzval svět, aby se zbavil jaderných zbraní. Podotkl, že v mezinárodním společenství na tomto tématu stále nepanuje shoda, a zmínil i současnou jadernou hrozbu ze strany Ruska. Právě proto je podle něj téma jaderného odzbrojení nyní tolik důležité.
Následně na něj apeloval i starosta Hirošimy Kazui Matsui. Strategii jaderného odstrašování současných světových lídrů, tedy neustálé vyhrožování použitím a výrobu nových atomových zbraní, označil Matsui za bláznovství. Velmi hlasitě aktuálně vyhrožuje, převážně ústy bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, použitím jaderných zbraní Rusko.
Na dálku dal oběma japonským politikům za pravdu i generální tajemník OSN Antonio Gutterres, hrozba atomové války je teď podle něj reálná.
Každoročního vzpomínkového obřadu se tentokrát zúčastnili i zástupci 111 zemí a Evropské unie, což je více, než kdy předtím. Rusko a Bělorusko pozvánku nedostaly, stejně jako loni.
Kritika ‚memů’
Výhrůžky Ruska ale nejsou jediným kontextem, který letošní vzpomínku v Hirošimě provází. Rozruch způsobila taky premiéra nového životopisného filmu Oppenheimer. Snímek americko-britské koprodukce v režii a se scénářem Christophera Nolana líčí zrození atomové bomby.
Snímek čelí kritice, protože prý podstatně ignoruje zkázu, kterou americká zbraň způsobila právě v Hirošimě a záhy i v japonském přístavu Nagasaki. Přímo v Japonsku Oppenheimer zatím premiéru neměl.
Japoncům se také nelíbí nedávný vtip distributora jiného amerického filmu, Barbie. Distributor totiž vypustil fanoušky vytvořené „memy Barbenheimer“ – kde se záběry herců z Barbie střídají s pohledy na atomové výbuchy.
Bomba jako prostředek míru?
V srpnu 1945 Spojené státy hledaly způsob, jak císařské Japonsko porazit. To ale hlásalo, že ostrovy bude bránit i za cenu milionových ztrát.
Přežili Hirošimu, teď žádají svět bez jaderných zbraní. ‚Dokud jsme naživu, musíme mluvit o jejích hrůzách.‘
Číst článek
Washington zároveň taky čelil obavám z nacistů a soupeřil se Sovětským svazem.
Američané se tak rozhodli nasadit dosud nejničivější zbraň, jakou lidstvo stvořilo, tedy atomovou bombu. Klíčovou roli v jejím vývoji měl právě teoretický fyzik Robert Oppenheimer.
Nikdo přesně netušil, jak velké následky bude použití bomby mít, přesto ale 6. srpna vzlétl bombardér Enola Gay (pokřtěný podle matky pilota) a na Hirošimu svrhl pumu přezdívanou Little Boy, tedy chlapeček. Bomba padala něco přes půl minuty a vybuchla asi 600 metrů nad centrem města.
Následoval velký záblesk, pak oblak ve tvaru hřibu. Přes 70 tisíc lidí zemřelo hned, do konce roku pak následkům výbuchu podlehlo zhruba stejné množství lidí, obětí tedy bylo na 140 tisíc. O tři dny později se pak podobný scénář opakoval i v přístavu Nagasaki.
Tak ohromný počet obětí přinutil 15. srpna Japonsko ke kapitulaci. Podpisem ji stvrdilo 2. září 1945, čímž definitivně skončila druhá světová válka.
