Čeští egyptologové odkryli v Abúsíru hrobku písaře. ‚Vypráví o tom, jak tenkrát lidé žili,‘ těší se vědec
Čeští egyptologové si připisují další unikátní objev. V Abúsíru našli hrobku mladého královského písaře. Přestože jsou pohřební komora a sarkofág zhruba 2500 let staré, vědci dokázali zjistit o muži velké množství informací. „Měl velmi opotřebovanou páteř. Písařské řemeslo se obvykle odehrávalo v sedě – psali na kolenou, a tak ta záda a hlavně páteř velmi trpěly,“ vysvětluje Ladislav Barešem z Českého egyptologického ústavu.
Jak stará hrobka to je? Z jakého období?
Hrobka je z poslední čtvrtiny šestého století kolem roků 525 a 520 před Kristem.
Podle fotografií, co jste při objevu pořídili, je pohřební komora hodně zdobená. Co jste tam všechno viděli?
Pohřební komora je zdobená podle tehdejšího běžného zvyku pro významného hodnostáře, i když tento člověk byl, řekněme, takový úředník středního postavení.
Ve své pohřební komoře ale chtěl mít všechno důležité – texty, které mu měly usnadnit přechod z tohoto světa do podsvětí a zaručit mu tam blaženou existenci. Jsou to téměř výlučně náboženské texty.
Objevují se tam ovšem také jména jeho rodičů a například i soubor říkadel proti nebezpečí hadů. Ta měla zabránit, aby mu hadi na onom světě škodily tak, jako hadi v Egyptě mohli škodit lidem na tomto světě.
Jak významný objev to pro Váš tým je? V čem vám při výzkumu pomůže?
Je to čerstvý objev, takže na hodnocení definitivního významu je ještě trošku brzo. Je to další hrobka v Abúsíru, která spadá do tohoto specifického období. Máme již už několik.
To, co je ale v nich obsaženo, je doslova časovou konzervou z doby jedné generace kolem roku 525. Vypráví o tom, čím lidé tenkrát žili, co je, co je tížilo, protože ona to byla doba velkých společenských změn, kdy Egypt v roce 525 dobyla perská říše.
Svým způsobem řešili obdobné problémy, jako řešíme i my: střet různých kultur, migrace nebo různé formy přizpůsobení a podobně.
V hrobce jste našli sarkofág, jinak ale prý byla prázdná. Někdo ji vykradl?
Ano, ta hrobka byla vyloupena. Ono se zdá, že všechny hrobky v Abúsíru byly vyloupeny někdy na konci pátého nebo v šestém století našeho letopočtu. S jedinou výjimkou hrobky kněze Iufay, kterou jsme našli před už skoro 30 lety.
Už jsme říkali, že jde o hrobku mladého královského písaře, který zemřel velmi mladý. Co všechno ještě o něm víme? Třeba možná o jeho zdraví. Jak to, že měl problémy se zády?
Z egyptského pohledu nebyl až tak úplně mladý. Bylo mu něco kolem 25 let, když zemřel, takže písařskou profesi mohl vykonávat už deset let.
Písařské řemeslo ve starém Egyptě se obvykle odehrávalo v sedě – psali vlastně na kolenou, a tak ta záda a hlavně páteři velmi trpěly. Měl páteř opotřebovanou podobně jako někteří další majitelé hrobek, kteří v Abúsíru byli. Možná to bylo nejen tou profesí, ale i problémy, které byly v rodině.
Jaký to je zážitek vrátit se o 2500 let zpátky, když tam jste?
Zážitek je to vždycky krásný. I v mém věku 70 let je to pro mě pořád něco nového a krásného.
