V očekávání války: Před 85 lety jsme se připravovali na drtivé nálety i na útok otravnými plyny

Na válečný střet s hitlerovským Německem bylo v Československu před osmi dekádami intenzivně připravováno také civilní obyvatelstvo. Nad městy prolétávaly bombardéry při simulovaných leteckých úderech, zatímco civilní protiletecká ochrana cvičila likvidaci následků chemického úderu a samaritáni rychlé ošetření přívalu zraněných.

TÉMA PLUS Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mobilizace v Praze v roce 1938

Mobilizace v Praze v roce 1938 | Zdroj: ČTK

Plynové masky se staly běžnou výbavou, naopak krytů byl zoufalý nedostatek stejně jako moderních protiletadlových děl. Před 85 lety přípravy vyvrcholily, československá armáda totiž mobilizovala a válka se očekávala každou hodinou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jednou z trvalých otázek moderních československých dějin je problematika obrany země v září 1938. Publicista Martin Brabec si však položil jinou otázku: bylo Československo v roce 1938 vůbec připraveno na případnou válku s Německem?

Občanská válka ve Španělsku či japonský vpád do Číny. Konflikty z druhé poloviny 30. let minulého století ukázaly, jak brutální bude moderní válka nejen vůči vojákům, ale hlavě civilistům, a že jednu z klíčových rolí bude mít letectvo.

S prohlubující se mezinárodní krizí v Evropě a nástupem nacismu proto sílila snaha československých vlád připravovat na možnost války vojsko i tzv. civilní sektor.

Jedním z důležitých aspektů příprav bylo nacvičování správné reakce na nepřátelské letecké údery na velká města a centra zbrojní průmyslové výroby. Velkým problémem však bylo, že v Československu takřka neexistovaly moderní protiletecké kryty.

Podle historika a archiváře Pavla Šrámka měla celá Praha k dispozici úkryty jen pro sedm tisíc lidí.

„Proto se v případě leteckého úderu počítalo spíše s rozptýlením lidí do parků a okrajových lokalit města, kde se nečekalo, že bude hlavní útok veden. V době mobilizace se navíc ve městech kopaly jednoduché zákopy, které měly provizorně nahrazovat kryty, a lidé se v nich mohli aspoň trochu schovat. Existují dokonce fotografie, kdy se v Praze tyto improvizované zákopy kopaly teprve v říjnu, už v listopadu 1938 se zas zasypávaly,“ uvádí Šrámek pro Český rozhlas Plus.

Jmenuje se Józef a za války ukrýval dva židovské bratry. Dub zachránce stojí v Polsku už 650 let

Číst článek

Jedním z fatálních faktorů prvních dnů případného válečného konfliktu s Německem na podzim 1938, by pro Československo byla nedostatečná výzbroj protiletadlové obrany, moderních kanonů vz. 38 bylo na podzim 1938 k dispozici jen 68 kusů.

Desítky letadel nad Prahou

I proto bylo klíčovým aspektem obranných příprav to, jak si s následky nepřátelského bombardování dokážou poradit družstva civilní protiletecké ochrany.

Obce a města měly nařízeno zajistit hasičskou, poplachovou, zdravotnickou a asanační službu. Důležitým prvkem systému ochrany civilistů bylo také zřízení domovních hlídek a družstev pro případ náletů. Členové těchto hlídek měli pomáhat hasit požáry, ošetřovat zraněné, provádět odklízecí práce.

Právě jejich součinnost prověřovala pravidelná cvičení. Některá z nich měla z dnešního pohledu těžko představitelné parametry.

Symbol naděje i nacistické přetvářky před Červeným křížem. Opera Brundibár slaví 80 let od premiéry

Číst článek

Například při cvičení 24. března 1938 prolétalo nad Prahou v několika vlnách na 50 vojenských letadel, přičemž doba ani místo simulovaného náletu nebyly nikomu z orgánů civilní protiletecké ochrany předem oznámeny.

Média předem pouze informovala, že poté, co bude letecký poplach vyhlášen, lidé musí co nejdřív vyklidit ulice a všechna další veřejná prostranství a ukrýt se do nejbližšího domu či případně do parku.

Československý Červený kříž zřídil v Praze čtyři desítky stanovišť, ze kterých byla polovina určena pro poskytování první pomoci.

Raněné měli představovat vojáci, kteří na sobě měli cedulky s informací, jak jsou zraněni. Simulaci chemického útoku obstaral slzotvorný a kouřový plyn.

Přípravy civilistů na válku vyvrcholily před 85 lety, v týdnu od 23. září 1938, kdy probíhala mobilizace československé armády a útok německého vojska se očekával doslova každou hodinou.

Celé Téma Plus najdete v audiu nahoře ve článku. 

Martin Brabec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme