Pět příběhů, pět herních postaviček. Unikátní film vypráví o uprchlících z komunistického Německa
Česko si před několika dny připomnělo výročí 34 let od sametové revoluce. Konec totality znamenal svobodu a konečně možnost vycestovat i za železnou oponu. Tisíce uprchlíků z východní Evropy se tuto hranici pokoušely překonat desítky let. Třeba východní Němci se překvapivě často snažili dostat do vysněného západního Německa přes bývalé Československo. Své zážitky tito lidé popisují v novém dokumentu Paměti národa a Goethe-Institutu.
Veselá hudba, křiklavá grafika, postavičky z pixelů pobíhající po mapě a pět hráčských profilů. Vypadá to jako začátek nějaké videohry z 80. let, než se z postaviček stanou živí lidé – pamětníci z východního Německa, kteří vypráví o svých pokusech utéct z totality.
Útěk z Německa do Německa přes Československo. Může to znít absurdně, ale i tohle byla realita některých východních Němců před pádem železné opony.
„V tomhle případě jsme zjistili, že máme pět unikátních pamětníků. Každý se pokoušel nějak dostat z Východu na Západ, každý měl jinou motivaci a každý selhal v jiné fázi toho pokusu,“ popisuje dokumentarista Jan Blažek, který film společně s Matějem Pospíšilem pro Paměť národa a Goethe-Institut vytvořil.
Každý z pěti východních Němců se tak divákům představuje nejen svým vyprávěním, ale i prostřednictvím jakéhosi hráčského profilu se jménem, rokem narození, místem, kde se Železnou oponu pokusil překonat i informací jestli a na jak dlouho skončil ve vězení.
‚Příběhy z NDR‘
Všechny údaje jsou v angličtině, aby dokument mohli vidět i diváci v Německu. V Česku ho žákům základních škol, gymnázií, ale i dospělému publiku představil Goethe-Institut v rámci svého projektu Příběhy z NDR.
Snažil jsem se pomáhat pronásledovaným. Příběh odbojáře a převaděče Františka Wiendla mladšího
Číst článek
„Je to vlastně taková komplexní řada filmů, přednášek, akcí pro školy i pro veřejnost, které se zabývají historií a kulturou ze zaniklé Německé demokratické republiky,“ přibližuje Tomáš Moravec z Goethe-Institutu. Především o školní projekce filmů i dokumentů z doby NDR je podle něj velký zájem.
Potvrzují to i samotní žáci, jako například Marie z osmé třídy Základní školy v Klánovicích: „Neměla jsem žádné očekávání, nevěděla jsem, o čem to bude. Ale přišlo mi to zajímavé, určitě to bylo něco nového, co jsem úplně nevěděla.“
Souhlasí i Mariina učitelka němčiny Marcela, která se tématu NDR věnuje ve výuce. „Byla jsem ráda, že se děti mohly s tématem seznámit i jinak než jen ve škole,“ dodává.
Podobně dokument vnímá i němčinářka Monika z gymnázia Christiana Dopplera: „Ten program je velmi zajímavý, zajímavá je i forma jeho prezentace. Určitě budeme mít v rámci výuku německého jazyka nějakou evaluaci dnešního dne a probereme se studenty, co dnes viděli.“
‚Kulturní kapitoly‘
Goethe-Institut plánuje v podobných akcích pokračovat i nadále. Tematice bývalé Německé demokratické republiky se bude podle Moravce věnovat ještě na jaře.
‚Máme okno na dvůr, kde se popravuje.‘ V novém dokumentu promluví pamětnice o věznici na Cejlu
Číst článek
„Do února příštího roku budeme zvát veřejnost k tomu, aby se seznámila s různými zpěváky, literáty a s různými kulturními kapitolami NDR,“ vysvětluje. Příběhy z NDR pak nahradí historie spisovatele Franze Kafky.
Samotný film Z Německa do Německa přes Československo ještě čeká promítání ve školách v Německu. Začátkem listopadu ho autoři v Drážďanech představili dospělým divákům.
„Pro české publikum jsme jako Češi asi schopní to představit lépe. A některá témata pro Němce už nebyla nová. Ale to Československo, ten československý element, to, že se to odehrávalo na místech u nás, pro ně vlastně nové je,“ dodává Blažek. K německým školákům by se snímek podle něj měl dostat v následujících měsících.
