• Další fotografie (6)

Královéhradečtí archeologové zkoumají dva částečně opracované kmeny, které stavbaři objevili na staveništi u hradecké fakultní nemocnice. Odborníci pracují s hypotézou, že by mohlo jít o nedokončené monoxyly, tedy čluny dlabané pravěkými lidmi z jednoho kusu kmene. Pokud by se to potvrdilo, tak půjde o nález evropského významu. Jaké jsou k tomu důkazy a kde jsou kmeny teď? Pro Český rozhlas vysvětlují archeologové Radomír Tichý a Radek Bláha.

Hradec Králové 22:15 23. listopadu 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Co se to tedy našlo u Fakultní nemocnice v Hradci Králové, pane Bláho?
Při stavbě nové farmaceutické fakulty se zhruba v hloubce dvou metrů pod úrovní terénu ve štěrkopísku objevily dva mohutné kmeny stromů, každý o délce zhruba 11 metrů.

Průměr každého kmene činí až metr a půl. Čili jsou to skutečně velikáni. A co na nich bylo od samého začátku pozoruhodné a vzbudilo okamžitě pozornost odborníků, je skutečnost, že oba kmeny byly opracovány a nesou evidentní stopy lidského zásahu.

To opracování ale nebylo až takové, aby vám to jasně řeklo, že jde o monoxyly? Otázka na pana Tichého.
Je to tak. My známe ze severní Evropy rozpracované dlabané čluny a tohle ukazuje na nějakou počáteční fázi.

Ale pravda je, když jsem měl možnost být s Radkem na místě toho nálezu poprvé, dýchlo to na mne silně. Protože my jsme dlabaný člun prakticky stejných rozměrů i stejnou technikou dělali pro expedici Monoxylon IV v roce 2022.

A najednou byla možnost to vidět v uvozovkách ve skutečnosti, bez ohledu na stáří toho kmene. Protože technologie opracování zřejmě začíná podobně.

Pokud by to měl být dál dlabaný člun, tak je v počáteční fázi opracování. Ale to je velice archeologicky cenné. Nevypadá to třeba na první pohled nějak malebně.

Někdo by si asi přál najít raději skutečný celý člun, ale ty my známe ze spousty dalších lokalit. Tedy právě ona rozpracovanost činí tento nález výjimečným a je strašně zajímavé to vidět.

Archeologové v Mariánských Lázních odkrývají základy synagogy. Ta shořela během Křišťálové noci

Číst článek

Samotné místo nálezu také o něčem vypovídá, pane Bláho?
Jistě. Místem nálezu je říční niva pod soutokem Labe s Orlicí. Kmeny byly nalezeny v říčních náplavách a velice pravděpodobně se nacházely v blízkosti některého dnes už zaniklého koryta řeky.

Už když se podíváme na mapy třeba z poloviny 19. století, tak vidíme stopy navzájem se proplétajících, v té době již zaniklých koryt. A pravděpodobně na břehu takového ramene se tyto kmeny našly. Čili je pravděpodobné, že jsou místního původu a nepřipluly odněkud zdaleka, třeba až z hor.

Hned mne napadá otázka, která jistě přišla na mysl i vám, pane Tichý. Proč nejsou ty čluny dodělané? Z jakého důvodu?
Mohou to být pouze hypotézy. Ale v zásadě bychom asi mohli říct, že ty čluny buď řeka opravdu na místo nějak přeplavila, pak je ovšem pozoruhodné, že oba kusy, které už na sobě stopy opracování mají, zůstaly blízko u sebe.

To znamená, někde v blízkosti přeci jen nějaký lidský záměr můžeme předpokládat.

Tedy například, že tam mohla být například nějaká v uvozovkách dílna vyrábějící říční čluny?
Tak. V tuto chvíli je z pohledu praktické činnosti a z pohledu archeologického experimentu velmi zajímavé, že čluny byly nalezeny ve vlhkém prostředí. My jsme často uvažovali při experimentální archeologii, že by bylo vlastně praktické čluny opracovávat přímo ve vodě.

Protože pracujeme s těžištěm stromu, záseky jsou až šest centimetrů široké. To znamená, nástroj ve skutečnosti musel být opravdu masivní. A pokud bylo dřevo vlhké a mokré, tak by jeho opracování šlo jistě lépe.

Tedy poloha nalezených člunů je i pro celý jejich další osud zajímavá. Ale to by skutečně byly štorchovské příběhy, které bychom snadno dokázali dát dohromady. Jsou ale krásné, a je to hlavně i legitimní otázka.

Kde jsou ty kmeny teď, pane Bláho? Skončily v Muzeu východních Čech v Hradci Králové?

V současné době se kmeny nacházejí v našem objektu v Josefově, kde jsou uloženy a probíhá jednak jejich dokumentace za pomocí moderních metod a také konzervace.

Připomínám, že se skutečně jedná o mohutné objekty. Dohromady váží zhruba 25 tun. To jen pro představu, s jak velkými nálezy pracujeme. A to pochopitelně ovlivňuje i další práci s nimi.

Konzervace je důležitá

Konzervace je asi hodně důležitá, protože dřevo, pokud se dostane na vzduch, by se mohlo rychle rozpadnout, ne?
I z toho důvodu souběžně probíhá podrobné snímkování obou kmenů. A také první konzervační zásahy a nátěry, které dřevo stabilizují a stabilizují i ony pracovní stopy, které jsou na nich patrné.

Italský potápěč v moři u Sardinie nalezl desítky tisíc bronzových římských mincí ze třetího století

Číst článek

Když jste se dozvěděli o tomto nálezu a dorazili na místo, to asi musel být neuvěřitelný pocit, ne?
Měli jsme velké štěstí v tom, že sami pracovníci stavby, kteří kmeny objevili, záhy zpozorovali, že jsou na nich stopy lidské činnosti. To bylo nesmírně důležité a hrálo to rozhodující úlohu vůbec i v dochování těch kmenů.

Od samého začátku se k nim přistupovalo velice opatrně, a když jsme je poprvé viděli, tak jsme byli zkrátka ohromeni. Jednak velikostí těch předmětů, ale i těmi stopami opracování. To nás okamžitě zaujalo a začali jsme je studovat.

Pane Tichý, vy jste své experimentální pravěké čluny dlabali podle jistého italského nálezu, je to tak?
Já k tomu chci říct, že jde až o iracionální zvláštnost, protože tolik převratných nálezů za dobu jednoho lidského života snad není ani reálné, aby se našlo. Nález člunu z italského Braciana byl opravdu přelomový.

My jsme se pak při všech plavbách na moři vraceli k té předloze a dělali jsme stále dokonalejší repliky. Bylo vidět, že to má smysl, protože jsme zjišťovali úplně nové vlastnosti člunu, pokud by byl používán i k plavbě na moři.

A když se pak něco podobného najde přímo v Hradci Králové, tak se to jeví jako neuvěřitelné. Když jsem stál s Radkem na místě objevu poprvé, tak to byl nepopsatelný pocit.

Při stavbě repliky člunu jsme měli největší zkušenosti s kamennými nástroji, a najednou člověk vidí na vlastní oči něco starého a dochovaného, jak byl zvyklý to vnímat pouze na replice, o kterou jsme se snažili z kmene stromu.

Zdá se, že jsou tam vidět hodně kolmé záseky, které až udivují svojí dokonalostí. Vidíme drobné prohlubně, které jsou stopou rutinní práce těch pravěkých lidí. A to je zkrátka úžasné.

Z pohledu archeologického experimentu bude pořád tento nález zajímavý a my bychom se rádi asi k některým pokusům vrátili, protože najednou vidíme, že ti lidé třeba drželi nástroje pod jiným úhlem a tak dál. Je to úžasné.

Pane Bláho, kdy budeme znát nějaké závěry odborníků?
To bádání, bych řekl, bude na dlouhou dobu. Takovým prvním počinem bylo odebrání vzorků pro datování kmenů. Jednak datování pomocí letokruhů a potom i datování pomocí uhlíku. Takže to jsou dva na sobě nezávislé výzkumy. A výsledky budeme mít nejspíše za několik měsíců.

Jakub Schmidt, baj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít