Migrace lidí je z biologického pohledu výhodná. Ukáže se to ale až po mnoha generacích, říká antropolog
Jak pravěké události a procesy jako klimatické změny či kulturní inovace souvisí se současnou genetickou rozmanitostí člověka? Příčiny těchto jevů zkoumá biologický antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu Akademie věd. V oblasti Sahelu se zabývá populační historií a kontakty kočovných pastevců a usedlých zemědělců.
Migrace má dvě podoby – kulturní a biologickou. Lidé si totiž při pohybu z místa na místo mohou vyměňovat buď kulturu, nebo geny, případně obojí zároveň.
Poslechněte si celé Studio Leonardo Renaty Kropáčkové. Hostem je evoluční antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu Akademie věd
„Když migrant někam přijde a nepřispěje svými geny do recipientní populace, tak to není migrace, ale jenom mobilita,“ vysvětluje biologický antropolog.
Společenské přesuny v současnosti jsou proto podle něj většinou jen mobilitou. „Často to ale bývá i migrace. Musíme se vždycky dívat na příčiny,“ podotýká. Konflikty, které k migraci vedou, začínají často na úrovni pastevců a zemědělců.
„V Sahelu vypadá ekonomika tak, že je živočišná a rostlinná výroba rozpojená. Přechod pastevců mezi jednotlivými lokalitami je často znesnadněn rostoucí zemědělskou populací,“ uvádí expert.
Vědci přečetli geny pravěkého člověka ze zubu jelena. Nemuseli ho při tom zničit, považují to za průlom
Číst článek
Zemědělská populace podle něj roste o 2,5 procenta ročně, a tak pastevci ztrácí obživu. „Často se nechávají najmout do nejrůznějších teroristických organizací, protože chtějí taky přežít.“ Pomáhají tak třeba při převaděčství.
Migrace je výhodná
Z biologického pohledu je ale migrace výhodná. Černý jako příklad uvádí okamžik, kdy se moderní člověk mísil s neandrtálci, od nichž převzal část genů.
„Po mnoha generacích se ukáže, že biologický kontakt byl ohromnou výhodou. Na rozdíl od toho kulturního, který mohl v první druhé generaci bolet,“ uzavírá Černý.
