‚Vlastně to ani není práce.‘ Reportér Radiožurnálu Plašil dostal cenu Billie Jean Kingové za přínos tenisu

Pohár Billie Jean Kingové bude jeho prvním vítězkám předán až po finále, které začalo v sobotu odpoledne. Jeho zmenšená replika ale už má svého majitele. Za přínos tenisu ve sportovní žurnalistice ji od prezidenta Světové tenisové federace Davida Haggertyho dostal reportér Radiožurnálu Jaroslav Plašil, který se komentování tenisových zápasů věnuje přes 20 let.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor se sportovním komentátorem Jaroslavem Plašilem

Co pro tebe tahle cena znamená a jak sis užil to, že ti ji předal prezident Světové federace?
Především děkuju. Bylo to a stále to je na mě, troufám si říct, trochu moc, protože to na mě všechno narafičili. Je to krásná cena. Je těžší, budu mít těžší batoh, až pojedu z libeňské haly, ale hřeje to. Je to něco výjimečného. Člověka napadají různé věci. Nikdy jsem neměl to štěstí, že bych něco vyhrál třeba tím, že bych uměl hrát tenis nebo fotbal. Tak aspoň teď mám cenu za komentování.

Působíš dojatě. Jak dlouho vlastně tenis komentuješ a vybral sis ho sám, nebo na tebe tenis zbyl?
Je to pravda, zbyl na mě. Pamatuju si, že když byl dřív vedoucím ve sportovní redakci Petr Souček, tak mi jednou říkal: „Jardo, jak jsi na tom s tenisem?“ Tak jsem říkal: „No, docela dobrý.“ A on mi řekl, ať si zařídím cestu do Austrálie, že pojedu na první grandslam. Pro mě to začalo takhle.

Ale jinak tenis samozřejmě sleduju odmalička. Díky tomu, že jsem vyrůstal ve Znojmě nedaleko hranic s Rakouskem, tak jsme mohli na rakouské televizi ORF sledovat všechny grandlslamové turnaje i ty ostatní velké akce, takže jsem tenis sledoval odmalička. I díky strýci, který jezdil se sestřenicí na turnaje jako trenér, tak jsem byl neustále v nějakém tenisovém prostředí. Nechci říct, že jsem to měl zaryté pod kůží, to je takové klišé, ale dá se říct, že odmalička jsem tenisem obklopený. I když jsem ho nikdy nehrál dobře, to můžu přiznat.

Co je pro tebe při komentování tenisu nejtěžší? Ptám se proto, že tenis je co do délky třeba jednoho gemu nevyzpytatelný. Jak snášíš to, když na tebe editor nebo třeba i někdo ve studiu tlačí, aby ses dostal do 30 sekund?
To je těžké. Pro tuhle stále uspěchanější dobu je potřeba všechno zrychlovat, zmáčknout stopáž. To se omlouvám, že někdy někomu něco komplikuji, protože tenis se samozřejmě co do konce zápasu těžko předvídá, to je známé. Teď máme třeba stanici Radiožurnál Sport, kde nechci říct, že jsou hodnější, ale z logiky věci je tam prostoru na sport víc. Tímto je to vyřešeno a ty hroty jsou už tupější. Ještě jednou se tímto omlouvám.

Prý nad tebou dokonce někdy stojí člověk a měří ti čas vstupů. Dá se v tu chvíli vůbec soustředit na to, co říkáš?
Je to pravda. Člověk si kolikrát myslí, že je čeština natolik komplikovaná pro cizince, že si můžeme říkat, co chceme. Ale je potřeba si dávat pozor na to, jestli člověk neporušuje nějaká pravidla. To byl třeba případ, kdy jsme si museli koupit zvlášť práva na Wimbledonu, do té doby nebylo úplně jasné, co si můžeme dovolit. Měli jsme tam nějaké vymezené několikaminutové vstupy do zpravodajství a stalo se, že vedle seděla paní z kanceláře turnaje, já jsem o ní nevěděl, a když jsem dokončil vstup, což poznala podle toho, že jsem se odhlásil slovem Radiožurnál, tak přišla a řekla mi, že to nejde, že jsem právě překročil povolenou stopáž o tolik a tolik a že takto by to nešlo. Opravdu se stávají takové věci.

Člověk si musí dávat pozor, aby nic neporušoval. Pak hrozí i ztráta akreditace a pověsti, což člověk samozřejmě nechce, protože chce dělat svoji práci tak, aby nikoho nenaštval a aby to dělal tak, jak se má.

Jaroslave, za všechny upřímně a srdečně blahopřeju. Všechna čest tvojí práci.
Děkuju a k tomu bych hrozně rád dodal, že za tohle všechno mohou lidi z tenisu. Tenistky, trenéři, rozhodčí... nerad bych na někoho zapomněl. Oni mi tu práci dělají hrozně snadnou tím, jak jsou české tenistky a předtím i tenisté úspěšní. Pak se to dělá samo a není to vlastně ani práce.

Mediální cenu Billie Jean King Cup poprvé udělila ITF v roce 2019. Uděluje se jako uznání za mnohaletý přínos žurnalistů Billie Jean King Cupu (dříve Fed Cupu). @Jaroslav Plasil z @Český rozhlas převzal repliku trofeje z rukou prezidenta ITF Davida Haggertyho.

15:16 – 06. 11. 2021

11 85

Michaela van Erne, tat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme