Silničáři v Pardubickém kraji postupně obnovují zeleň u silnic. V uplynulých měsících vysázeli 2500 stromů a dalších 6000 keřů za zhruba 22 milionů korun. Stromořadí vznikají u silnic nižších tříd i díky státním a evropským dotacím. Silničáři ale mají povinnost udržovat nové aleje minimálně 10 let, aby nemuseli evropské peníze vrátit.

7:32 24. dubna 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Udržet strom u silnice, který je neuvěřitelně atakován, ať už občanským vandalismem, způsobem obdělávání zemědělských pozemků a v dnešní době i značnými výkyvy počasí, po dobu deseti let je velký problém,“ říká ředitel Správy a údržby silnic v Pardubickém kraji Miroslav Němec.

Nová vegetace teď lemuje 26 kilometrů silnic. V následujících dvou letech chce Správa a údržba silnic v Pardubickém kraji vysázet stromy podél dalších 50 kilometrů cesty.

Nově vysázené aleje jsou na Přeloučsku, Pardubicku, Třemošnicku, ale i u Slatiňan, Jevíčka nebo Moravské Třebové. Plně si je užijí ale až další generace.

„Myslím si, že efekt stínu bude za takových 20 let, ale pokud se tady ty stromy udrží, tak za nějakých 100 let dojde k úplnému rozvoji a může tady být opravdu velmi nádherná alej,“ odhaduje ekolog Správy a údržby silnic Pardubického kraje František Weisbauer.

Mezi Starými Ždánicemi a Podůlšany je nově vysázeno 31 dubů, pod vedením vysokého napětí pak rostou keře. Mladé stromky jsou zatím podepřeny bambusovými tyčemi.

Protierozní opatření

„Když se ten kmínek zpevní, tak aby to bylo rovné a abychom mohli kmen v budoucnu vyvětvit (ořezat spodní větve – pozn. red.) až do nějakých 4 až 5 metrů, aby byl zachován průjezdní profil,“ vysvětluje ekolog.

Stromy u silnice se přitom často kvůli bezpečnosti kácí. „Řada stromů v minulosti byla vysazena blízko silnic, protože požadavky na dopravu byly jiné než dnes, takže ty stromy tvoří takzvanou pevnou překážku v silničním provozu. Ale jsem přesvědčen, že stromořadí v krajině mají nezastupitelné místo,“ upozorňuje Weisbauer.

Při špatném počasí se podle něj mohou řidiči díky alejím lépe orientovat, stromořadí ovšem mají především protierozní funkci.

„Zvlášť tady v pardubické lokalitě, kde je obrovská rovina. Kilometry polí na jednu stranu, kilometry polí na druhou stranu, tak má vítr alespoň nějakou zábranu a nedochází k takové větrné erozi,“ dodává.

Zvětšit mapu

Iveta Záleská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít