Ve věku 72 let zemřel fotograf bývalého prezidenta Havla Oldřich Škácha
Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 72 dokumentární fotograf Oldřich Škácha. Informovala o tom Knihovna Václava Havla. Proslavil se hlavně jako osobní fotograf Václava Havla, se kterým se seznámil už v dobách normalizace.
Havel podle něj s fotografy problémy nikdy neměl. „On mě prostě akceptoval. Před tou kamerou nikdy nemusel hrát, nebál se jí,“ vzpomínal Škácha na focení prezidenta Havla ve vysílání Českého rozhlasu.
„Když nastoupil do úřadu, tak samozřejmě věděl, že všichni cvakají, dělají fotografie,“ dodal tehdy fotograf.
V 60. letech minulého století byl fotoreportérem Světa sovětů, poté pracoval pro různá nakladatelství a instituce, například pro filmová studia Barrandov, Svobodné slovo, Mladý svět a Květy.
Po roce 1969 mu komunistický režim činnost zakázal. Od počátku 70. let začal fotografovat Havla a osobnosti rodícího se disentu. V roce 1990 se stal Havlovým osobním fotografem.
Škácha byl společně s fotografem Bohdanem Holomíčkem jediný, kdo v 70. a 80. letech důkladně fotografoval dění v disentu.
Od roku 1990 působil Škácha jako fotograf na volné noze pro Kancelář prezidenta republiky, kterým byl Václav Havel. Bývalého prezidenta fotil i po jeho odchodu z prezidentského křesla a od poloviny 90. let fotografoval také další osobnosti českého politického a kulturního života.
Na Oldřicha Škáchu zavzpomínal jeho dlouholetý přítel, spisovatel Jiří Stránský
Například i spisovatele Jiřího Stránského, který se se Škáchou znal přes 50 let. „Když byl Václav Havel krátce před smrtí v Pen klubu navštívit své přátele, tak to Oldřich celé nafotografoval. To jsou tak nádherné fotky! Mělo by se to někde ukázat,“ myslí si Stránský.
Škácha měl několik samostatných výstav po celém světě, vystavoval například ve Vídni, Paříži, New Yorku, Washingtonu nebo v Tel Avivu.
Nejvíce si Škácha oblíbil vlastní snímek z roku 1975, na němž Havel píše dopis Gustávu Husákovi. Slavná je také například jeho fotografie zachycující protestní pochod se zakrvácenou vlajkou u budovy rozhlasu na Vinohradské třídě nebo snímek architekta Jana Kaplického se zpěvákem Pavlem Bobkem ze srpna 1968.
