Na žloutenku zemře až milión lidí ročně
Každý dvanáctý člověk na světě má v sobě virus hepatitidy. Podle Světové zdravotnické organizace si toto virové onemocnění, které postihuje játra, vybírá ročně asi milion obětí. Většina nemocných o svém nakažení neví, a tak infekci přenáší dál. Z těch, kteří o nemoci vědí, se ale jen zlomek léčí. Typem žloutenky A a B jsou zasaženy zejména Latinská Amerika, Afrika a jižní a jihovýchodní Asie, v Evropě Středomoří. V Česku nemoc řádí zejména mezi narkomany. Každý rok u nás přibude kolem 800 nových pacientů s hepatitidou C.
Podle nových čísel Světové zdravotnické organizace dostává protivirové léky pouze zlomek nakažených lidí.
Podle Jana Šperla z kliniky hepatogastroenterologie v pražském Klemu je situace nejhorší v asijsko-pacifické oblasti, kde žije většina pacientů nakažených hepatitidou B. Dostupnost protivirové léčby je tam velmi malá.
„Problém hepatitidy C je naopak problém pokročilého světa, Západní Evropy a Ameriky, kde se k léčbě nedostanou aktivní uživatelé drog, kteří nespolupracují,“ upozorňuje Šperl.
Jedním z velkých problémů je také to, že většina nemocných o svém nakažení neví, a tak infekci přenáší dál.
„Diagnostika je místy nedostupná a bohužel obě chronické hepatitidy B a C se vyznačují bezpříznakovým průběhem v řadě případů. Pacient o onemocnění nemusí vědět až 20 let a prvním příznakem může být pokročilá cirhóza jater,“ říká Šperl.
Navíc lze hepatitidu poznat pouze speciálním testem. Z běžného vyšetření se nemusí poznat a v zemích, kde je málo dostupná léčba je pacientům vzdálená i diagnostika.
Hepatitida B se dostává pod kontrolu rychle v zemích, kde se plošně očkuje. Hepatitida C je centrem zájmu vyhledávání a léčby ve vyspělých zemí
„Nové léky by se měl objevit v horizontu několika měsíců a vyléčit řadu těch, kteří se dosud nevyléčili. Perspektivy jsou velmi dobré. U hepatitidy C jsou nejdůležitější hygienická opatření k zabránění přenosu,“ dodává Jan Šperl.
Přenos u intravenźních uživatelů drog jsou zdravotníci těžko schopni ovlivnit.
