Moustapha Fall mluví o tom, jaké je pro debutujícího náctiletého herce představovat jednu z hlavních rolí v mezinárodním snímku, který se odehrává na moři, v poušti i ve vězení.
Do kin jde snímek Tady Havel, slyšíte mě?. Radiožurnál získal nepoužité materiály a sestavil z nich exkluzivní seriál. Poslouchejte od pondělí do pátku v 8:50.
Novinářka a filmová dokumentaristka Apolena Rychlíková natočila film Hranice Evropy. V něm společně s novinářkou Sašou Uhlovou prozkoumávají pracovní podmínky lidí ze střední Evropy na Západě.
Muzeum města Brna po dvouleté památkové obnově otevřelo návštěvníkům secesní Arnoldovu vilu. Je nejstarší z trojice slavných vil brněnských průmyslníků.
Režisér Petr Jančárek, producent Jiří Konečný a hudebník a exprezidentův přítel Michael Kocáb zachycovali, jak se Václav Havel snažil sžít s tím, že už není hlava státu.
I když vychází z rozhovorů s Afričany, kteří absolvovali cestu za lepším životem v Evropě, snímek italského režiséra Mattea Garroneho není případovou studií, ani dokumentárním počinem.
Barta ve světové premiéře představí svou novou skladbu, v níž oslavuje zázrak zrození a ženství. Hlavenková na pódium pomyslně uvede české i zahraniční básníky.
Vědci z Univerzity v Innsbrucku se zaměřili na texty anglojazyčných skladeb z pěti nejpopulárnějších žánrů: rapu, popu, country, rocku a R&B. Cílem bylo zjistit, jak se vyvíjí obsah a stavba textů.
Australská herečka mluví v rozhovoru pro Radiožurnál o sektářství, spolupráci s rakouskou filmařkou Jessicou Hausnerovou, ale také o svém polském původu.
„Když se přenášel Ucpanej systém, byly problémy se zvukem. Takže já budu hlavně držet palce zvukařům,“ těší se na nové představení Dejvického divadla Elegance molekuly jeho autor Petr Zelenka.
Tvorba umělců bývá využívána k trénování některých AI modelů a systémů, což zástupci hudebního průmyslu vnímají jako „útok na kreativitu“, který může poškodit tvůrce i zničit hudební ekosystém.
Galerie současného umění Kunsthalle Bratislava se stala další obětí snahy ministryně kultury Martiny Šimkovičové určovat, kam bude směřovat slovenské umění.
„O klasice se mluví často, že má spoustu překážek a zábran. Mám pocit, že to někdy děláme i my. Považuji za úplnou hloupost o tom takhle uvažovat,“ soudí muzikolog Kadlec.
„Já pomníčky bořím ráda, ale není to z neúcty k autorům nebo k osobnostem. Myslím si, že už jsme dost dospělí na to, abychom si mohli říkat pravdu o našich velikánech,“ říká Milena Štráfeldová.
Terezie Kovalová by sama sebe popsala jako přemýšlivou, bázlivou, odvážnou a intenzivní. V současné době si pokládá otázku, jak propojit tradiční hudbou s tou moderní.
„Fesťáků jsou dnes mraky, ale klubů ubývá. Pro kapely je to komplikované, protože jsou kluby obsazené těmi, co jsou známější a furt se nechtějí rozpadnout. Třeba my,“ přiznává frontman Mňágy a Žďorp.
Záskok si nese dvě prvenství. Jako jediná hra Divadla Járy Cimrmana dostal cenu Alfréda Radoka, stal se hrou roku 1994, a jako jedinou hru největšího Čecha ji soubor uvedl v Národním divadle.
„Petky vypadají roztodivně a získáváme je tak, že si je vozíme z cest, a protože spousta lidí o naší sbírce ví, tak nám vozí z různých exotických destinací,“ popisuje sochařka Veronika Richterová.