Století zednářské lóže v Česku ukazuje nová výstava. K vidění jsou vzácné předměty i komůrky rozjímání
Autentické zednářské předměty, jako například kladiva, a také takzvané komůrky rozjímání jsou nově vystavené v sedmi místnostech Novoměstské radnice v Praze. Výstavu Století českých zednářů připravili sami členové lóží a podle jejich slov se další taková bude možná odehrávat až za sto let, neboť ne všichni zednáři mají rádi pozornost a dovolí své rituální předměty ukazovat veřejně. Výročí vzniku Veliké lóže československé připadá na 27. října.
V gotickém podzemí Novoměstské radnice vznikl model zednářské komory a je tak odpovídající skutečnosti, že by se tam mohl hned konat obřad. „Opravdu to odpovídá tomu, jak zednáři pracují,“ tvrdí jeden z autorů nové výstavy Století českých zednářů a kurátor Bedřich Vychodil.
Figuríny vážných mužů v černých oblecích sedí na židlích při slabém osvětlení svíček. Hlavy mají skloněné nad knihami a cennými dokumenty.
„Vpředu lóže je vitráž, která zobrazuje Měsíc a Slunce. Ty bývají zpravidla v lóži zobrazeny. Jsou tu dva sloupy, které odpovídají prvnímu a druhému stupni. Také je tu vševědoucí oko.“
28 lóží v Česku
Na výstavě jsou k vidění i další předměty. „Zmáčkne se tato přihrádka a je tam schránka, kam se dávaly vzpomínky na bratry, kteří odešli na Věčný orient,“ popisuje další autor výstavy Jan Dvořák velkou plastiku v dřevěném rámu.
Její součástí je skleněný pohár a také malba od Alfonse Muchy. Jde o věrnou repliku za války zničené instalace nazvané Poslední dílo.
Právě tuto plastiku považuje Dvořák za nejatraktivnější exponát výstavy. „Až sem přijdou bratři, tak někteří padnou do mdlob,“ těší se.
Za neznámých okolností byly z obrazu před druhou světovou válkou odstraněny jeho spodní části – stuhy, které se společně s konstrukci rámu nedochovaly.
Ale nejenom toto Muchovo poslední dílo má svou premiéru. Součástí výstavy jsou také informace o 28 aktivních lóžích v Česku. Vedle Prahy fungují například v Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci nebo Českých Budějovicích. Dnes v čele českých zednářů stojí velmistr Petr Komárek a dohlíží na zhruba šest stovek členů.
Mucha, Beneš, Čapkové i Štefánik. Většinu elity první republiky tvořili svobodní zednáři
Číst článek
„Každá lóže má jinou dynamiku. Některé se více profilují navenek třeba charitou, dělají výstavy, vystupují na veřejnosti. Jiné jsou ale spíše spirituální a veřejnosti uzavřené, nechci jmenovat. Je to jejich vnitřní nastavení, že se nechtějí prezentovat,“ popisuje kurátor Dvořák s tím, že připravit medailonek každé lóže tak bylo poměrně složité.
K zednářům se v minulosti hlásili například Karel Čapek, Viktor Dyk, Max Švabinský nebo právě Alfons Mucha a také někdejší ministr kultury Martin Štěpánek.
