Je seriál Volha moc vulgární a o sexu? Lidé si potřebovali ulevit a sex byl únik, brání se režisér Pachl

Na FAMU mu Karel Kachyňa říkal, ať nikdy nespolupracuje s Českou televizí. Posledních 10 let režisér Jan Pachl činí opak. Seriálem Volha, jehož poslední díl odvysílá televize v neděli, o životě spojeném s provozem televize od 70. let otevřel diskuzi o duchu doby. „Tsunami debat, kterou seriál vyvolal, je to nejlepší, co se mohlo stát. Je to sen každého tvůrce. Někdo se seriálem ztotožnil a poznává to, někdo říká, že to bylo jinak,“ těší Pachla.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pětidilný seriál Volha neměl podle Pachla zachycovat celou československou společnost od 70. let do listopadu 1989.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Pachl, režisér seriálu Volha. Moderuje Ondřej Cihlář

„Volha nemá zobrazovat celou normalizační společnost. My jsme si vybrali nějaké mraveniště, konkrétně autoprovoz Československé televize. A na tom ukazujeme nešvary, respektive hnus té doby, ve které jsme museli žít,“ tvrdí Pachl v pořadu Vizitka na Vltavě.

Některým divákům se podle režiséra nezamlouvá to, že je seriál příliš vulgární a příliš se točí kolem sexu.

„To ale potvrdila i řada historiků, že to tak opravdu bylo a že je to obraz té doby sám o sobě. Lidem tehdy moc jiného nezbývalo, než si z té doby dělat srandu, nadávat na to, vytvořit si lidový slovník, který to shazoval. A sex byl únik od každodenního martyria, od šedi a stereotypu ve vleku bolševických pravidel,“ tvrdí Pachl.

Jan Pachl, režisér seriálu Volha | Foto: Tomáš Vodňanský | Zdroj: Český rozhlas

„Z dnešního pohledu se to zdá být lehce absurdní, ale ono to tak vážně bylo,“ dodává.

Hnusné retro

Filmový obraz normalizace někdy sklouzává k nostalgii a skanzenu retro předmětů. „My jsme měli velkou výhodu v tom, že existovala předloha, kniha od Karla Hynieho. Ta nám jasně určila, jakým směrem se má příběh vyprávět. Je tam jasně definovaný hlavní hrdina i některé další postavy,“ říká Jan Pachl.

Režisér přiznává, že k normalizační estetice nemá blízko. „Možná proto, že pocházím z té doby, tak nejsem až tak fascinován těmi předměty, není tam fetiš a obdiv. Protože proč bych měl obdivovat východoněmecký bakelit. Já ty věci spíš nenávidím. Je mi na blití, když vidím, v jakém hnusu jsme žili,“ přiznává.

Špatný je herec, který nevydrží dvě hodiny ostudy. U záporáků je co hrát, pochvaluje si herec Dvořák

Číst článek

Těší ho ale, že štáb se do výpravy seriálu pustil s vervou. „Měli jsme tu nejlepší partu z České televize. Úplně mě šokovalo, že to všichni brali neuvěřitelně vážně,“ zdůrazňuje.

„Nikdy jsem to nezažil. Asi ze scénáře vycítili, že jde o něco výjimečného. A tak do toho všichni dávali úplné maximum. Díky tomu se podařilo natočit Volhu v rozpočtu, který nebyl nijak výjimečný oproti běžným tabulkám nedělní dramatiky. Vážně jsme na to neměli víc peněz a dělali jsme historické drama,“ dodává režisér.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Ondřej Cihlář Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme