Elizabeth Curkov se přestala hlásit rodině a kolegům už na konci března, ale teprve teď vychází najevo, že je už několik měsíců v moci nějaké ozbrojené skupiny. Pravděpodobně se jedná o Katáíb Hizballáh, vlivnou iráckou milici. To, co mate, je skutečnost, že se k únosu nikdo nepřihlásil, nebo přinejmenším veřejně nevznesl žádné požadavky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Proíránská milice (asi) vězní izraelskou vědkyni

Elizabeth Curkov se narodila v tehdejším Leningradu v roce 1986 do rodiny sovětských disidentů. Ti se v roce 1990 odstěhovali do Izraele, kde Elizabeth vyrostla a stala se izraelskou občankou. Má ovšem i ruský pas, právě na něj do Iráku přicestovala. Irák patří k zemím, které Izrael neuznávají, a dokonce je zákonem zakázáno propagovat smíření s tímto státem.

Riziková věda

Elizabeth Curkov – nebo rusky Curkova, případně česky Curkovová – dlouhodobě působí na Princetonu, v Iráku tedy vystupovala jako Ruska z americké univerzity. Do země dorazila opakovaně, a jak se ukazuje, není zdaleka jediná.

Do států, které s Izraelem neudržují diplomatické styky, cestuje řada Izraelců, buď jde o obchodníky, ale většinou spíš  akademiky – pomineme-li případné agenty. Byznysmeni i vědci přijíždějí s pasy jiných zemí, někdy i pod jiným než svým izraelským jménem. V různých zemích je třeba udržovat odlišnou míru obezřetnosti – malou v iráckém Kurdistánu, menší v Saúdské Arábii, větší v Iráku, Sýrii, Libanonu, případně i Íránu.

Elizabeth Curkov už patřila k etablovaným znalcům Blízkého východu. Věnovala se tomu, jak se blízkovýchodní společnosti vyrovnávají s problémy, které přináší válka, pronásledování a násilí. Byla si vědoma rizik, bydlela v Karradě, kosmopolitní čtvrti Bagdádu, kde žije mnoho cizinců.

Curkov, stejně jako řada jiných akademiků však považovala za potřebné mít kontakt s reálným prostředím, mimo jiné hovoří plynně arabsky. Současně Curkov pracovala mnoho let v lidskoprávních organizacích a na její podporu se vyjádřilo několik jejích palestinských a arabských spolupracovníků.

Íránská stopa

Na internetu obíhají její zhruba deset let staré tweety, v nichž tvrdí, že pracuje pro rozvědku. Není jasné, zda by to psala, pokud by skutečně po rozvědku skutečně pracovala. V každém případě publikovala pod svým jménem, a byla otázka času, kdy jí někdo identifikuje. Podle některých indicií o její identitě věděly irácké úřady, což ovšem v současné situaci znamená, že i proíránské síly.

Milice inspirované, financované nebo řízené z Teheránu hrají v irácké politice zásadní úlohu, a mají na řadu veřejných záležitostí větší vliv, než samotný irácký stát. Některé z nich mají vlastní věznice, v jedné takové je možná zadržována rusko-izraelsko-americká vědkyně. Podle neověřených informací jí unesla nemocnější z iráckých šíitských milicí, Katáíb Hizballáh.

Není zřejmé, zda jednak na základě instrukcí z Íránu, jisté je, že jak tyto organizace, tak i íránské bezpečnostní úřady mají na kontě více únosů – někdy novinářů a disidentů, z nichž někteří byli popraveni, nebo Íránců s dvojím občanstvím, kteří jsou pravděpodobně drženi pro případnou výměnu.

Není jisté, zda je únos Elizabeth Curkov právě tímto případem, zatím se totiž k jejímu zmizení nikdo nehlásí. Zmocnit se izraelského občana je ale nepochybně snem řady příslušníků íránských bezpečnostních struktur. Zajímavé je, že sama v minulosti mluvila o podobných případech a zdůraznila, že státy nemají v  případě únosu nebo zatčení přistupovat na výměnu. Izraelská vláda navíc v tomto případě nemá žádný přímý kontakt s tou iráckou.

K ironiím celé věci patří, že Curkov je nejen kritická k izraelské vládě, ale ještě více k Putinovu Rusku, jehož je stále občankou. Neméně sžíravá je ale také vůči íránskému režimu. Podle neoficiálních informací je Elizaberth Curkov stále živa, a v mezích možností v pořádku.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít