Proč (ne)začala operace v Rafahu

Válka v Gaze vstoupila do další fáze. Jen není jasné, jestli bude spočívat v obnovení bojů, nastolení příměří, nebo bude mít ještě jinou podobu.

Komentář Rafah Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kouř po izraelských náletech ve východním Rafáhu

Kouř po izraelských náletech ve východním Rafáhu | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Současné etapě předcházela nepřímá jednání mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě za amerického a katarského zprostředkování. Zdánlivě nadějný vývoj směrem k příměří zůstal nenaplněn: Hamás místo egyptského návrhu dodal vlastní, který pak izraelský premiér Netanjahu nepřijal.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Proč (ne)začala operace v Rafáhu

Teď panují debaty, jak moc se protinávrh Hamásu lišil od toho egyptského. Podle některých názorů to byly hlavně rozdíly v číselných údajích: tedy množství propuštěných rukojmí, rychlost jejich propouštění, rozdíl mezi živým a mrtvým rukojmím a doba, po kterou by se příměří dodržovalo.

Kdo proti komu

Podstatné ale byly jiné dvě stránky věci. Za prvé se hrálo o to, kdo bude vypadat jako ten, kdo znemožnil dohodu. Hamásu se podařilo černého Petra nechat v rukou Netanjahuovi, přinejmenším tak vypadají některé mediální reakce.

Američané si velmi přejí klid, protože se blíží volby a část demokratických voličů hledí na izraelskou politiku – a Bidenovu podporu Izraeli – velmi negativně.

V těchto dnech se ve Washingtonu debatuje o tom, jestli Kongres nezastaví část americké pomoci Izraeli. Hamás tak úspěšně vrazil klín mezi oba spojence.

A za druhé, hlavním předmětem sporu je, jestli se Hamásu podaří oddalováním, kličkováním a proměnou kontextu válku zcela zastavit, případně přerušit na tak dlouho, že pro Izrael už nebude možné ji obnovit.

Izraelské jednotky bojují na východě Rafáhu. ‚Civilisty jsme evakuovali,‘ tvrdí armáda

Číst článek

Vedení Hamásu ví, že vojensky válku nemůže vyhrát, a případným izraelským dobytím Rafahu by mohlo jeho vedení padnout do izraelských rukou.

Hamás ale může zvítězit „strategicky“, tedy dosáhnout ukončení války. Vlastně se vrátit k moci a navíc se ujmout klíčové úlohy při obnově Gazy. Návrh Hamásu pravděpodobně obsahoval velmi pomalé a postupné propouštění rukojmí, případně těl těch, kdo v zajetí zemřeli.

Kdy kdo uzraje

Izraelci na tento postup nepřistoupili a zvolili riskantnější cestu, tedy vstup do Rafahu. Není přitom jasné, jestli je to začátek obsazení zbytku dosud nedobyté enklávy; případně jen zkouška na menším vzorku, jak by taková větší operace vypadala; anebo jen pokus vyvinout tlak na Hamás.

V samotném Izraeli nepanuje jednotný názor na operaci v Rafahu. Podle jedněch nepřenese ani obsazení Rafahu Izraeli kýžené strategické výhody, ale naopak zkomplikuje jeho mezinárodní postavení. Případně kritici operace říkají, že je třeba dát přednost propuštění zbývajících rukojmí.

Podle jiných je dobytí Rafahu strategicky nezbytné, stejně jako bylo kdysi dobytí Berlína. A to i za cenu, že už se nepodaří žádná rukojmí osvobodit a narušit vztahy se spojenci.

Takového názoru jsou krajně pravicoví ministři Netanjahuovy vlády, kteří hrozí odchodem a tedy rozpadem vlády. O dalším postupu ovšem nerozhodují oni, ale bezpečnostní kabinet, kterého nejsou ministři součástí.

Úterý je den, kdy se odehrávají současně jak boje v Rafahu, tak i další jednání v Egyptě. Možná je to pořád obdoba té staré hry, kdo dřív mrkne. Ovšem ani mrknutí, nebo nemrknutí v této fázi nebude znamenat konec války. Ani jedna strana konfliktu k tomu zatím není zralá. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme