Němečtí voliči nemají rádi změny
Do německých voleb zbývá necelý týden. Tři nejvážnější kandidáti na post kancléře už mají za sebou všechny tři velké televizní debaty. Předvolební boj pokračuje na nejvyšší obrátky a lídři parlamentních stran objíždějí celé Německo. Podle volebních preferencí, pokud bychom jim věřili bezvýhradně, se Němci rozhodli už v srpnu, koho chtějí za kancléře. Ale průzkumy je třeba brát s rezervou, a to i v Německu, kde průzkumy bývají zpravidla přesné.
Zkraje srpna se ze dna průzkumů začal zvedat sociálnědemokratický kandidát Olaf Scholz, stávající spolkový ministr financí.
Spolu s ním i jeho SPD, kterou nyní průzkumy favorizují. 26 procent pro sociální demokracii, 22 procent pro křesťanské demokraty a jejich lídra Armina Lascheta a 16 procent pro Zelené a Annalenu Baerbockovou. Od září je tento poměr stabilizovaný.
Nejen v případě Německa ovšem platí, že nezáleží ani tolik na tom, kdo volby vyhraje, ale kdo dokáže sestavit většinovou vládu.
Aktuální rozložení sil, jak ho předpovídají centra pro výzkum veřejného mínění, je předzvěstí dlouhých koaličních jednání, protože za stávající situace je možné sestavit šest koaličních kombinací.
V pěti z nich by byl kancléřem Olaf Scholz a jen v jedné Armin Laschet. Baerbocková ani v jedné.
Historik: Trpělivost Merkelové během krizí byla neuvěřitelná. Její odchod předpovídá éru nejistoty
Číst článek
Koaliční matematika by byla rozsáhlejší, pokud by v ní figurovala také šestá parlamentní partaj: protiimigrační a pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD).
Nadále ovšem platí, že s touto stranou nechce mít žádná ze stran, která je zastoupená v Bundestagu, nic společného. Na tom se od roku 2017 nic nezměnilo a v blízké budoucnosti nejspíš ani nic nezmění.
Černá nula padla
Příští neděli se tedy v Německu rozdají karty na další čtyři roky. Už nyní je zřejmé, že kancléře dodá jedna ze dvou stran, které nyní tvoří velkou koalici a které jsou tedy aktuálně u moci. Němci – jak se zdá – volí záměrně kontinuitu. Jejich krátké koketování se Zelenými, kteří se na jaře vydrápali téměř ke 30 procentům, odeznělo hned na jaře.
Otázka, jak se Německo po těchto volbách promění, je proto velmi jednoduchá. Nepromění se příliš a očekávat velké změny není na místě.
Se zvýšením minimální mzdy, kterou slibuje Olaf Scholz, určitě nebudou mít křesťanští demokraté z CDU velký problém. Koneckonců byla to vláda jejich Angely Merkelové, která minimální mzdu v Německu zavedla. O klimatu a boji s klimatickými změnami, jako jednom z velkých německých témat, mluví s výjimkou AfD všechny strany. Zelení chtějí větší úsilí, ostatní tak horliví nejsou, ale i u nich je řešení klimatického problému prioritou.
Rozpočtová kázeň a vyrovnaný rozpočet, ona pověstná černá nula konzervativců, padla během pandemie. Německo se opět zadlužuje. Pokud by z voleb vzešla levicově laděná koalice sociálních demokratů, Zelených a levicové Die Linke, nebyly by větší státní výdaje tak zásadní změnou.
Při pohledu na výsledky spolkových voleb posledních nejméně 30 let je patrné, co němečtí voliči nemají rádi – a to jsou náhlé změny. Ani po těch letošních volbách nepřijdou.
Autor je zpravodaj Deníku N v Německu
V sadě skví se zmrzlý květ, klimatická katastrofa to na pohled
Apolena Rychlíková
Atentát na Roberta Fica ukazuje, jak nebezpečné je budit nenávist a nenávist zaměňovat za kritiku
Martin Fendrych
Brutalita nesmí být nástrojem politiky. Německo hledá, jak ji zastavit
Helena Truchlá
Rusy v emigraci nemá cenu házet do jednoho pytle
Alexandr Mitrofanov