Čína oligarchům nevěří

Čínští komunisté se podle některých názorů nejvíce bojí chudých lidí a jejich případné zloby, pokud nebudou vznikat stále nová pracovní místa. Podle jiných se více obávají střední třídy, která začala chudnout. A jak se nyní ukazuje, velký pozor si dávají i na superbohaté spoluobčany.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zakladatel společnosti Alibaba Jack Ma

Zakladatel společnosti Alibaba Jack Ma | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Před pár měsíci vyvolal pozornost případ zakladatele zasilatelské firmy Alibaba Jacka Maa. Ten po kritice čínských poměrů záhadně zmizel. Jiní miliardáři byli zase souzeni a posláni do vězení za korupci a jiné podobné přečiny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Čína oligarchům nevěří

Nejnověji se mluví o Sun Ta-wuovi, který byl právě odsouzen k osmnácti rokům vězení za provokace a vyvolávání neklidu. To je formulace, která se v zemi, kde si potrpí na stabilizaci společnosti, používá proti politickým disidentům a obhájcům lidských práv.

Miliardář, který zbohatl v období vlády Komunistické strany Číny, nevypadá jako typický čínský disident a pravděpodobně jím ani není. Anebo je, ale trochu jiného druhu.

Revize kapitalismu

Čínští magnáti nejsou tak docela totéž co ruští oligarchové, kteří získali velký vliv na politickou moc. Nejbohatší čínský podnikatel se drží stranou veřejného zájmu, druhý v pořadí je dokonce politicky angažovaný muž. Varováním pro ostatní je třetí nejbohatší Číňan, už zmíněný Jack Ma, který překročil hranice povoleného, když veřejně kritizoval některá ekonomická rozhodnutí.

Čína odsoudila výřečného miliardáře k 18 rokům vězení. ‚Jsem prvotřídní člen strany,‘ hájí se

Číst článek

Čínská komunistická strana si očividně nechce nechat přerůst miliardáře přes hlavu. Tento tlak ještě zesílil poté, co do čela strany nastoupil Si Ťin-pching. Ten se i v jiných ohledech snaží soustředit maximum moci do svých rukou, od sektoru vzdělávání až po hi-tech. Současně čínský stát systematicky umisťuje své přívržence do úspěšných podniků, aby si nad nimi udržel kontrolu.

V podstatě probíhá transformace nejen povahy režimu, ale i samotného čínského kapitalismu. Vláda se systematicky snaží přimět soukromé firmy k ústupkům, předávání informací nebo výdělečných částí do rukou státu, vytlačuje zahraniční investory. Moc nad ekonomikou tedy Si Ťin-pching považuje za důležitější než příští schopnost generovat blahobyt a pracovní místa, tedy věci, na kterých budoucnost režimu také závisí.

Magnát a disident

Jenže osmnáctiletý trest pro Sun Ta-wua není ve všech ohledech totéž co dočasné zmizení Jacka Maa. Sun se dostával do kontaktu s čínskými obhájci lidských práv, nebo je přímo podporoval. Vystoupil tedy proti poměrům mnohem otevřeněji než Jack Ma. Už před lety se dostal do konfliktu se státní mocí, ale ta nakonec ustoupila kvůli tlaku zdola.

Kromě toho Sun Ta-wu, původně podnikatel v zemědělství, kritizoval poměry v zemi, zejména na venkově. A provokoval ještě jednou věcí. Založil vzorovou vesnici, v níž se snažil ukázat svou představu o spravedlivé společnosti. Obyvatelé mají snadný přístup k laciné zdravotní péči, vzdělání i zábavě, což se o komunistické Číně rozhodně říci nedá.

Je příznačné, že do vězení se nedostal jen on, ale i jeho rodinní příslušníci a řada dalších spolupracovníků. Osmnáctiletý trest je pro sedmašedesátiletého muže v podstatě doživotní.

Asi je míněn i jako vzkaz dalším potenciálním pokračovatelům, že čínští komunisté si svůj státní kapitalismus rozvracet nedají.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme