Britští soudci už nechtějí v Hongkongu sloužit jako zástěrka
Původně to vypadalo jako dobrý, a hlavně užitečný nápad. Když v roce 1997 Britové předávali Hongkong do čínské správy, obě strany vyzdvihly slogan „jedna země, dva systémy“. Londýn opouštěl finanční a obchodní centrum jihovýchodní Asie s přísliby uchování místních svobod a Peking přebíral jednu ze součástí Číny bez násilí a spořádaně.
Kompromisní formule těšila místní obyvatele a především obchodníky, spoléhající se na to, že jejich případné spory i napříště budou rozhodovat nezávislé soudy.
Vyhlídky na dlouhověkost této oboustranně prospěšné symbiózy se začaly rozpadat, když před dvěma lety vláda v Pekingu prosadila zvláštní zákon o národní bezpečnosti – na jeho základě bylo možno v Hongkongu začít stíhat kohokoli podezřelého z podvratné činnosti, terorismu nebo spojenectví s cizí mocí.
Za mřížemi se tak ocitli obhájci politických svobod i organizátoři připomínek potlačení prodemokratického hnutí v Číně z června 1989. Policie obsazovala redakce vlivných nezávislých novin a z kandidátských listin pro volby ve zvláštní administrativní oblasti úřady vyškrtávaly řadu politiků s odkazem na zákon o národní bezpečnosti, předepisující prověrku vlastenecké spolehlivosti.
Snahy justici politicky ovlivnit?
Všechny tyto zákroky nevyhnutelně končily před soudy, jejichž rozhodovací prostor přestával určovat z britské správy zděděný systém vlády práva, založený na precedentech a na zásadě zdravého rozumu. Přebíjela ho zvenčí dodaná norma přijatá Všečínským shromážděním lidových zástupců, které není parlamentem v obvyklém slova smyslu, ale razítkovacím úřadem návrhů z aparátu jediné vládnoucí strany.
Bylo jen otázkou času, kdy se tento vývoj stane neúnosným pro členy hongkongských soudů, z nichž řada pochází ze zemí britské koruny v souladu s původní praxí „jedna země, dva systémy“.
Jako první to dal najevo předseda Nejvyššího soudu Spojeného království Robert Reed, který spolu se svým kolegou Patrickem Hodgem rezignoval na funkce v nejvyšším odvolacím soudu Hongkongu, aby – jak uvedli – nadále nevzbuzovali dojem, že schvalují místní správu potlačující základní svobody, včetně svobody vyjadřování.
Vedení zvláštní administrativní oblasti v čele se správkyní Carrie Lamovou na rezignaci obou reagovalo podrážděně a paradoxně obvinilo Londýn z toho, co je příznačné pro čínské soudy podléhající vládnoucí komunistické straně, totiž ze snahy justici politicky ovlivnit.
Odchod obou renomovaných britských soudců staví do obtížné situace jejich deset kolegů původem z Commonwealthu působících v nejvyšších patrech hongkongských soudů. Většina z nich již ohlásila, že ve svých funkcích nadále budou hájit justiční nezávislost.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Lež, velká lež, státní politika. Jako za SSSR
Alexandr Mitrofanov
Ukrajina potichu obnovila černomořskou obilnou trasu
Libor Dvořák
Putin je zločinec. Máme proto kácet sochy?
Kateřina Perknerová
Předpovědi výsledků eurovoleb jsou letos velmi riskantní
Jiří Pehe