Dobrým příkladem může být to, čeho se dopustil Andrej Babiš v kampani před evropskými volbami. V debatě s občany pražského sídliště Řepy v reakci na evropský migrační pakt, který jeho hnutí odmítá, řekl: „My, pokud se dostaneme do vlády, zavedeme tvrdý azylový zákon. Vyženeme policisty a vojáky do ulic a budou se ptát: Co tady děláš? Máš papír? Ukaž! Jak jsi sem přišel?!“

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Honzejk: Andrej Babiš si v kampani hraje s motivy výjimečného stavu

Je to varující hned na několika rovinách. První je rovina právní. Babiš jistě ví, že „vyhnat vojáky do ulic“ není v právním státě nijak jednoduché. Je k tomu potřeba vyhlášení některého z krizových stavů. Jedním je nouzový stav, známý z doby covidu, druhým je stav ohrožení státu, který je možné vyhlásit, když je Česko pod hrozbou vnějšího vojenského útoku.

Naznačuje tedy Babiš lidem, že chce po celou dobu, co bude u moci vládnout v režimu nouzového stavu, kdy jsou zásadně omezeny práva a svobody všech obyvatel země? Tedy de facto v režimu diktatury? Dost hrozná představa.

I kdybychom ale připustili, že vojáci se dostali do Babišovy kampaňové věty jen omylem, jak už se to poslanci za ANO čas od času stává, a že to myslí tak, že kontroly mají provádět „jen“ policisté, není to o moc lepší.

Zákon říká, že policista může člověka legitimovat, když vás „přistihne“ při páchání trestného činu nebo přestupku, když odpovídáte popisu hledané nebo pohřešované osoby či se zdržujete bezdůvodně v bezprostřední blízkosti chráněných objektů a v několika dalších případech. Rozhodně ne, když jen tak jdete po ulici.

Na základě čeho by tedy měli chtít policisté po někom „papír“? Na základě toho že vypadá „nebíle“ nebo že ho zaslechnou, že nemluví česky? To přeci neodpovídá zákonu. A budou protizákonně otravovat například i americké nebo indické turisty? To, na co Babiš láká voliče, je v důsledcích naprosto šílené.

Jako z vyšetřovny StB

Neméně varující rovinou je Babišovo mentální naladění. Povšimněme si, jak pohrdavě se člověk, který býval a znovu chce být premiérem, o některých lidech vyjadřuje. „Ukaž papír! Jak jsi sem přišel?!“

Je to s odpuštěním jako z vyšetřovny StB v 80. letech, kde se lidem, kteří nic neudělali, jenom tak nějak vadili, také přezíravě tykalo. To aby se jim dalo najevo, že nejsou ve skutečnosti považováni za plnoprávné a že mohou počítat s tím, že se s nimi bude zacházet jako s lidmi druhé kategorie.

Je bohužel vidět, že se Andrej Babiš myšlení doby, ve které bral rozum a nabyl rozličných zkušeností, zcela nezbavil. Nabízí se znepokojivá otázka, komu ještě, kromě jinak vypadajících lidí, by chtěl nakonec tykat a zacházet s ním jako s neplnoprávnou bytostí…

Znovu: Volební kampaň je „jiný žánr“ a Andrej Babiš by nám jistě vysvětlil, že to ve skutečnosti tak nemyslel, podobně jako „to tak nemyslel,“ když říkal, že by nepomohl v případě napadení Polsku. Ovšem jeho voliči slyší přesně to, co jim říká. A tím „něčím“ je ústup od standardní liberální demokracie.

Rétoricky se tak Andrej Babiš v kampani už nijak neliší od Tomia Okamury. A lehkost, s jakou si hraje s metodami vybočujícími z linie právního demokratického státu, by nás měla vést k otázce, zda nad tím lze mávnout rukou a zda to jsou opravdu jen slova, na která by v momentu, kdy by se dostal k moci, hned zapomněl.

Autor je komentátor Hospodářských novin

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít