Smlouvu na stavbu další etapy 3. železničního koridoru podepíše Skanska
Další etapu III. tranzitního železničního koridoru, konkrétně průjezd uzlem Plzeň, postaví společnost Skanska. Příslušnou smlouvu dnes představí ministerstvo dopravy. Třetí koridor spojuje napříč celou republikou Mosty u Jablunkova na východě se západočeským Chebem.
Dnes bude na ministerstvu dopravy představena smlouva na stavbu průjezdu železničním uzlem Plzeň.
Jiří Martínek, náměstek pro modernizaci dráhy ze Správy železniční dopravní cesty, informoval v Ranním interview o další etapě dostavby III. tranzitního železničního koridoru
„Mohu potvrdit, že v nejbližší době dojde k podpisu smlouvy mezi námi a společností Skanska,“ potvrdil Radiožurnálu v Ranním interview Jiří Martínek, náměstek pro modernizaci dráhy ze Správy železniční dopravní cesty.
K vlastní stavbě je zpracován přesný harmonogram. K prvnímu omezení dojde podle Jiřího Martínka přibližně za dva měsíce. Předpokládané ukončení této stavby průjezdu uzlem Plzeň je stanoveno na rok 2013.
„Každá takováto stavba vyžaduje určité komplikace, výlukovou činnost tak, jak je obvyklé na všech našich koridorových stavbách,“ konstatuje Jiří Martínek a dodává, že problém nastane přímo v železniční stanici Plzeň. Pro cestující bude zajištěna náhradní autobusová doprava či odklonové vlaky, osobní i nákladní.
Po zprovoznění železničního uzlu Plzeň by měli cestující překonat vzdálenost mezi Prahou a Plzní za 75 minut.
Celý koridor se zprovozní v roce 2016
Třetí tranzitní železniční koridor je hlavní dálkový železniční tah měřící 665 kilometrů, který má spojit Mosty u Jablunkova, Ostravu, Olomouc, Pardubice, Prahu, Plzeň a Cheb. Hotový by měl být v roce 2016.
„Děláme všechny kroky k tomu, abychom všechny tyto koridorové stavby do tohoto termínu stihli,“ dodává k plánovanému termínu ukončení stavby koridoru Jiří Martínek.
Na takto náročné stavbě je podle Martínka paradoxně nejtěžší sehnat stavební povolení. Jedná se o liniové stavby, které jsou náročné jak právě administrativně, tak po stránce schvalovacích řízení. Jako nejčastější body sporu s administrativou označil Jiří Martínek ekologické aspekty stavby a problematiku protihlukových opatření.
Na většině míst koridoru bude po jeho dokončení maximální rychlost průjezdu vlaku 160 kilometrů za hodinu. V oblasti Rokycany – Plzeň, jejíž stavba bude zadána také v nejbližších dnech, je podle Martínka záměr na postavení takzvané stopy, kde bude možné projíždět rychlostí až 200 kilometrů za hodinu.
