Politici raději udržují euroskeptickou rétoriku. Debata o euru je začarovaný kruh, tvrdí ekonom Dědek
V novoročním projevu apeloval prezident Petr Pavel, že je načase přijmout euro. Většina Čechů ale evropskou měnu dlouhodobě odmítá. „Zejména v současnosti je při ruské agresi integrovaná Evropa jednoznačně zapotřebí. Ať chceme nebo nechceme, tak společná měna k tomu přispívá, protože vytváří větší pocit sounáležitosti,“ říká pro Radiožurnál Oldřich Dědek, bývalý viceguvernér České národní banky a někdejší národní koordinátor pro přijetí eura.
Rozhovory obvykle začínají tím, že přijetí eura je především otázkou politickou. Tak z toho vyjdeme. Budeme mít někdy euro?
Jestli je to otázka politická, tak to závisí na našich politicích, aby se dopracovali k rozhodnutí. Je zde řada iracionálních momentů. Řada politiků je pod vlivem veřejného mínění. Připadá mi to jako začarovaný kruh.
„Finanční krize zasáhla jak země s eurem tak i bez něj. To ale euroskeptici nevyzdvihují. Neustále opakují Řecko,“ tvrdí Oldřich Dědek, bývalý viceguvernér ČNB
Veřejnost je naladěna vůči euru negativně. Politické strany ví, že by si na tom nenahnali politické body, a tak raději udržují euroskeptickou rétoriku, ale to zase neovlivňuje tu veřejnost. Je to takový vliv i politiků, že aktivně s veřejným míněním nepracují.
Je to dostatečné vysvětlení, proč ani po dvaceti letech nemáme společnou měnu?
Důvodů je celá řada. Jedny jsou pozitivní – je pravda, že česká koruna má pověst stabilní měny. Nikdy jsme nezažili období vysoké inflace, kurz je relativně stabilní, takže platí anglické přísloví, že co funguje, tak do toho nešťourej. A každý národ je na svou měnu hrdý.
Pozice národního koordinátora pro zavedení eura momentálně není obsazena. O čem to podle vás svědčí?
Opět je to politická otázka. Je pravda, že když nemáme termín zavedení eura, tak práce národního koordinátora – připravovat zavedení eura po technické stránce, vydávat metodiky, říkat státní správě, co by měla dělat, jak by občané se měli připravovat – to teď není na pořadu dne.
Zmocněnec pro euro by posílil důvěru, říká Nový. ‚Jednoho propagandistu už máme,‘ tvrdí Munzar
Číst článek
Ale kdyby politici chtěli s veřejným míněním více pracovat a chtěli obraz euru vylepšovat, tak by národní koordinátor určitou komunikační roli sehrávat mohl. Aby to ale mělo nějaký efekt, tak se musí opřít o pozitivní postoj politické reprezentace. Bez toho je efekt velmi malý.
Euro a dezinformace
Podle průzkumu pro Radiožurnál je většina společnosti k euru skeptická. Jak se podařilo v celkem krátkém čase vyvolat vůči unii jakýsi euroskepticismus?
Částečně si za to může i eurozóna sama. Bohužel prodělala velmi hlubokou finanční krizi. Takový ten argument, že „proč bychom měli platit na ty Řeky“, u části české veřejnosti zabírá.
Ale ten není pravdivý.
To jsou fake news, které se drží ve společnosti. Nikoho už tolik nezajímá, že Řecko nepadlo. Současně ale padly i státy, které euro nepoužívali – Island, Maďarsko, Lotyšsko, Rumunsko. To jsou země, které také museli hledat pomoc u Mezinárodního měnového fondu.
Češi jsou k euru skeptičtí. Dvě třetiny dotázaných si myslí, že pro ně jeho přijetí nebude prospěšné
Číst článek
Finanční krize zasáhla jak země s eurem tak i země bez něj. To ale euroskeptici nevyzdvihují. Nezdůrazňují, že i jiné země byly zasaženy, ale hlavně neustále opakují Řecko.
Není co největší integraci Česka sedmadvacítce v současné geopolitické situaci sebezáchovným zájmem?
To je rovněž ryze politické téma. Osobně si myslím, že zejména v současnosti je při ruské agresi integrovaná Evropa jednoznačně zapotřebí. Evropské unii se koneckonců říká, že je to ekonomický obr, který stojí na hliněných politických nohou.
Ať chceme, nebo nechceme, tak společná měna tomu přispívá, protože vytváří větší pocit sounáležitosti. Slyšel jsem i takový citát, že Evropa se buď pomocí vlastní měny sjednotí, nebo se nesjednotí nikdy.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
