Obchody v saské Mittweidě se hýbou i díky zschopautalerům. Platidlo po čase ztrácí hodnotu
Regionální měny se vydávají v řadě oblastí po celém světě. Mají podpořit místní výrobce a dodavatele služeb před globálními řetězci. Fungují navíc jinak než klasické peníze, jejichž hodnotu ovlivňuje řada komplikovaných parametrů. Své regionální platidlo, nazvané zschopautaler – zschopauský tolar, mají i na německé straně Krušných hor v údolí říčky Zschopau.
Regionální měny mají takzvanou pojistku oběhu, zschopautalery proto ztrácejí po třech měsících dvě procenta ze své hodnoty.
Držitelé jsou tak motivováni, aby peníze rychle utratili. Pokud to nestihnou, podpoří poplatkem za výměnu propadlých zschopautalerů například opravu kostelních varhan nebo Svaz venkovských žen.
Obchody v Mittweidě a okolí, kde zschopautalery přijímají, označuje speciální samolepka. Platit jimi lze třeba u kadeřníka, v antikvariátu, u hodináře, v prodejně elektroniky, nábytku, v pekařství nebo cukrárně. Nikdy ale v podnicích velkých řetězců.
Redaktor Martin Karlík navštívil saskou Mittweidu a zajímal se o místní platidlo
Obchodníky používání regionálních peněz něco stojí. Pokud je včas neutratí, musí propadlé zschopautalery vyměnit se ztrátou dvou procent za nové nebo je směnit za eura. Pak přijdou o pět procent z celé hodnoty.
Jako protislužbu ale dostávají reklamu natištěnou na zadní straně nové emise bankovek. „Peníze, na kterých je reklama, nikdo nevyhodí na rozdíl od reklam nebo letáků. Takže to je efektivní reklama pro ty, co se projektu zschopautalerů účastní,“ říká jejich tvůrce Christian Schwerin.
V oběhu jsou bankovky v hodnotě jeden, tři, pět, deset a třicet zschopautalerů. Denně jimi platí zhruba desítka zákazníků v lékárně paní Ute Sielingen. „Tenhle projekt se mi líbí sám o sobě. Jako pro obchodníka je to sice pro mě spojené s náklady, ale podporuji tím místní aktivity a peníze zůstávají v našem okrese,“ upozorňuje majitelka.
Zschopautalery přijímají v Mittweidě také v pizzerii, kde si k obědu dává těstoviny Tina Geweniger. K platbě používá právě regionální měnu, která má kurs k euru jedna ku jedné. „Víme, že se z těch peněz podporuje zařízení pro naše děti,“ vysvětluje. Měsíčně si prý za zschopautalery vymění asi sto euro. A platí s nimi i její manžel Klaus.
„Oblečení. V poslední době si všímám, co je tady v Mittweidě za obchody. Díky zschopautalerům jsem si všiml, co všechno se dá koupit tady, že nemusím pro řadu věcí do Chemnitz,“ dodává pan Geweniger.
Bankovky mají také ochranné prvky proti falšování a sériová čísla. Zschopautalery jsou jen v papírové podobě, mince až na pár pamětních neexistují. Provádět není možné ani bezhotovostní platby.
Zvětšit mapu
