Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka
Jsme svědky řady pokusů o rozhýbání české ekonomiky. Návrhy jednotlivých subjektů pracují s různými nálepkami. Nechceme být montovna, ale mozkovna. Ne nemocný muž Evropy nebo lenochod, ale republika v pohybu. To navrhují třeba vládní Piráti. „Stát se silným start-upovým ekosystémem, jako je Silicon Valley, je skutečně ambiciózní. Ale proč bychom neměli být ambiciózní,“ polemizuje hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
Ředitelé, zakladatelé, investoři českých technologických start-upů se obrátili na premiéra Fialu a otevřeným dopisem žádají o podporu zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií. Jak si takový systém představují?
Technologické start-upy vznikají na unikátním novém nápadu, který potom začnou lidé v nové firmě rozvíjet. Aby to dotáhli někam dál, tak potřebují ty nejchytřejší, nejschopnější lidi.
Cesty, jak zapojit soukromé investice do výstavby infrastruktury, se hledají, ale velké projekty se zasekly. Neposunuli jsme se ani v debatě o úzkých hrdlech vzdělávání, říká Jana Klímová.
Takoví lidé jsou drazí, a proto všude tam, kde start-upy opravdu kvetou, tak tam firma nabízí místo velkých peněz podíl na případném budoucím úspěšném prodeji firmy nebo na růstu cen akcií. Ty se třeba potom prodají na burze a ti lidé na tom vydělávají teprve po několika letech.
Pro ně je to motivující, aby i za menší peníze v začínající firmě pracovali, podstoupili mnohem větší riziko, než když nastoupí do zavedené firmy. U nás je ale problém, že i když od letošního roku platí určitá úprava zákona, která odkládá zdanění přidělených zaměstnaneckých akcií, tak se ale znovu daly do pohybu nějaké obavy, které prostupují všemi změnami.
Máme strach, že se bude něco zneužívat, a proto se implementovaly velmi přísné podmínky, za jakých je možné zdanění odložit. Čili vlastně start-upy upozorňují na to, že jde o téměř nefunkční věc, která nevyřešila potřebnou motivaci, aby se mohly firmy rozvíjet.
V otevřeném dopise se kromě jiného píše: „Čím více lidí v Česku bude mít finanční úspěch díky práci ve start-upu, tím víc lidí bude chtít pracovat pro další start-upy, zakládat si vlastní a mít peníze do start-upu investovat. Právě tato dynamika tvoří silné start-upové ekosystémy například v Silicon Valley, Estonsku či Velké Británii.“ Je to ambiciózní anebo uskutečnitelný koncept?
Ambiciózní určitě. Jestli je uskutečnitelný, to nevím. Ale na druhou stranu proč nebýt ambiciózní? My pořád máme potřebu hledat střední cestu, nevyčnívat, abychom neudělali zbytečné chyby.
Ale podívejme se na to, kde jsou start-upy úspěšné, ale kde je zároveň úspěšná i celá ekonomika. To je Estonsko, Dánsko, Švédsko, Litva, Irsko. To všechno jsou menší země, než jsme my, s výjimkou Švédska, které je srovnatelné. Pokud jde o start-upy, tak jsou mnohem dál. Dokázali si vytvořit vlastní značky, které mají jednu z největších hodnot na světě, jako tomu je třeba v Dánsku.
V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
Číst článek
Určitě nemá smysl říkat, že nemá cenu nic zkoušet, protože na to nemáme. Smysl to má, ale musíme proto vytvořit nějaké podmínky. Třeba když jsem zmiňovala Irsko, tak tam je pro investory do start-upů daňová úleva 40 %. A Irsko to vyhouplo v lákání kapitálu na špičku.
Premiér Petr Fiala z ODS představil minulý rok jistý návrh podnikatelům. Je to vize, že budeme vyspělou ekonomickou křižovatkou Evropy, která bude atraktivní pro talenty ze všech koutů světa, bude mít výborné vzdělání, infrastrukturu a bude podporovat inovace, jádro a čipy. Přípravu nové hospodářské politiky pak oznámil ministr průmyslu a obchodu z hnutí STAN Jozef Síkela. Nevíte, jak jsou daleko?
Novou hospodářskou politiku jsme zatím neviděli. Byla oznámena během první poloviny letošního roku, takže ještě nejsme u konce a uvidíme. Ostatní věci, které jste jmenoval, jsou během na dlouhou trať, nějakou vizí. Pokud jde o výborné vzdělávání, to se asi za pět měsíců nezmění.
Na reformách se vzdělávacími plány se neustále pracuje, ale myslím si, že třeba v úzkých hrdlech jsme se neposunuli nikam ani v debatě. Mám na mysli umožnit vstup do systému třeba talentovaným, ale chudým studentům. To by znamenalo umožnit i přístup k financování. O tom se ale u nás vůbec diskuse vést nemůže, protože okamžitě přijde hysterie, že zatížíme chudáky studenty, ale oni se do toho systému pak vůbec nedostanou.
Sociolog: Máte našetřeno, nedostanete dávky. Aby o ně nežádali ti, kdo neplatili odvody a mají nízký důchod
Číst článek
Nebo hlad po všeobecném středoškolském vzdělávání. Neustále pnutí proti více gymnáziím. Infrastruktura, kdo by ji samozřejmě nechtěl? Stát do ní investuje a hledají se cesty, jak zapojit víc soukromé investice. Ale velké projekty jako metro D, dálnice na severní Moravě skončí na tom, že se na několik let zaseknou na hádce, jestli byla správně zadaná veřejná zakázka.
Pokud jde o jádro, tak v létě má vláda rozhodnout, kolik bloků si objedná. Zatím je to v běhu. A pokud jde o čipy, kdy ministr průmyslu Jozef Síkela mluvil o tom, že bychom mohl být taková malá evropská čipová velmoc, tak zatím nic.
Hodně se spoléhalo na americkou společnost Onsemi, která působí už v Rožnově, kde má zajímavou vyspělou výrobu čipů a měla tam udělat velkou investici už loni na podzim. Zatím ale nepadlo žádné další rozhodnutí, ani nepožádala o nějakou pobídku stát.
Když probíráme různé návrhy různých subjektů, tak se musíme na chvíli zastavit u dvacetibodového plánu Pirátů. Ten má tři sekce – lidé a trh práce, ležící peníze do investic a optimismus do směřování státu. Liší se nějak od konceptu křižovatka Evropy nebo od návrhů Národní ekonomické rady vlády?
Od návrhů NERV se moc neliší. Třeba Libor Dušek, který za Piráty na plánu pracoval, je členem NERV přímo. Sami Piráti a jejich experti uvádějí, že 80 % jejich návrhu vychází z návrhů NERV, ale liší se v tom, že jejich program je víc strukturovaný a s konkrétními termíny.
Abych byla konkrétní, říká, změníme legislativu a dostaneme 200 tisíc lidí z exekuce. Podpoříme práci na zkrácené úvazky. Tím vznikne během pěti let nových 200 tisíc míst. Mediánová mzda se pomocí změn trhu práce dostane během čtyř let na 50 tisíc. Takové věci tam třeba typově jsou.
