Česko si od Evropské komise půjčí téměř 20 miliard korun. Peníze si mezi sebe rozdělí tři ministerstva
Peníze z půjčky od Evropské komise, která by měla dosáhnout pouze 19,4 miliardy korun, mají jít na projekty tří resortů. Nejvíce má čerpat ministerstvo pro místní rozvoj, a to 8,4 miliardy, dalších 8 miliard korun má jít na projekty ministerstva vnitra a zbylé 3 miliardy půjdou do resortu průmyslu a obchodu. Vyplývá to z materiálu, který získal Český rozhlas.
Projekty, které se mají půjčkou i nadále financovat, jsou v případě ministerstva pro místní rozvoj dostupné bydlení. Vnitro má peníze využít na posílení kyberbezpečnosti a digitalizaci a ministerstvo průmyslu a obchodu z ní má platit projekty vývoje čipů a energetické úspory.
Česko získalo za pololetí z EU o 45,6 mld. Kč víc, než odvedlo. Může to být ještě lepší, říká Stanjura
Číst článek
Půjčku z Bruselu chtěla vláda původně mnohem vyšší, a to 137,4 miliardy korun. Dohodla se na tom letos v červnu. Problém ale byl v podmínkách úvěru, které se ukázaly jako méně výhodné, než jak to původně vypadalo. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) také dříve připustil, že by Česko kvůli půjčce dále výrazně navýšilo státní dluh.
O tom, že půjčka bude výrazně redukovaná, informoval před jednáním vlády ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Kabinet by měl o její nové výši definitivně rozhodnout ve středu.
Některé investice do infrastruktury nebo školství by se tak měly financovat jiným způsobem než z půjčky. Podle Beka lze využít například u školství peníze ze státního rozpočtu. „Po intenzivním jednání o způsobu financování reforem a infrastruktury ve školství jsme nakonec dospěli ke shodě, že místo půjčky od EU využijeme jiné zdroje ve stejném celkovém objemu,“ poznamenal Bek.
Zadlužení EU v prvním čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP. V Česku naopak zadlužení stále roste
Číst článek
Ministr považuje za důležité nastavit robustní investiční program, který by investice v odvětví nesvazoval horizontem poloviny roku 2026. Podle podmínek půjčky z Bruselu se totiž musí peníze načerpat do roku 2026. Prvních deset let by pak stát platil úroky a dalších 20 let jistinu.
Půjčka musí být schválena na podzim Radou EU pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN). Pokud se vyjednávání nezadrhne, bude poté možné v podstatě okamžitě z půjčky čerpat, doplnil Bek.
Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně s žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a nastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027.
