Růst regulovaných cen zasáhne víc podniky než domácnosti, tvrdí analytička Klímová
Pro většinu domácností by konec stropů na elektřinu a plyn neměl znamenat žádný posun v cenách, vysvětluje ekonomická analytička Jana Klímová v rozhovoru pro Radiožurnál v cyklu Život k nezaplacení. „Protože už v současné době je drtivá většina dodávek ať už silové elektřiny nebo plynu pod vládními stropy, které jsou v platnosti od prvního ledna letošního roku,“ říká.
Téma energií je v posledních dnech a měsících všudypřítomné. Zabývají se jím i poslanci. Na druhé mimořádné schůzi to mají v programu, což asi moc neovlivní ceny energií v roce 2024?
Ne, určitě ne.
Lidé, kteří mají cenu zafixovanou nad vládní strop, tak je potřeba smlouvy vypovědět i za cenu toho, že bude domácnost platit nějakou pokutu, doporučuje Jana Klímová
Co se tam dozvíme?
Na té schůzi? No, že je to nejhorší vláda na zeměkouli a že opozice by to dělala úplně jinak a že by lidem zaplatila levné energie.
Pojďme poskytnout službu občanům. Co bude pro lidi znamenat, až jim 31. prosince skončí stropy na elektřinu a plyn?
Pro většinu domácností by to nemělo znamenat nic, žádný posun v cenách. Jenom tento samotný fakt, protože už v současné době je drtivá většina dodávek ať už silové elektřiny nebo plynu pod těmi vládními stropy, které jsou v platnosti od 1. ledna letošního roku.
V současné době lze najít nabídky třeba na elektřinu, které jsou až o čtvrtinu nižší než vládní strop. To znamená pro představu kolem třeba 454 800 korun za MWh včetně DPH. A u plynu se jedná až o slevu 35 procent pod vládní strop, to znamená kolem 2000 korun včetně DPH za MWh.
Kolik zaplatíme za elektřinu? O pětistovku za rok méně, ale i o 24 tisíc korun víc
Číst článek
Tyto nabídky jsou už teď na trhu, takže lidé měli možnost si přejednat svoje smlouvy, pokud mají pořád ten vládní strop, tedy minimálně s platností od prvního ledna příštího roku.
Podle dřívějších informací Energetického regulačního úřadu (ERÚ) ministerstva průmyslu a obchodu stále bylo určité malé procento lidí, kteří mají zafixované ty vysoké ceny nad stropy.
Výš než je ten vládní strop? Co s tím můžou dělat?
Přesně tak, tady je opravdu potřeba, aby se k tomu ti lidé postavili aktivně. Dodavatelé energií, alespoň ti velcí, tvrdí, že je sami i aktivně oslovují, aby si změnili ty smlouvy.
A jde o to, že pokud má někdo tu cenu zafixovanou takto vysoko, tedy nad ten strop, a to může být skutečně třeba až asi o 40 nebo 50 procent více, než jsou, než byly stropy nebo než je třeba současná úroveň, tak je potřeba ty smlouvy vypovědět i za cenu toho, že bude ta domácnost platit třeba nějakou pokutu za předčasné ukončení smlouvy.
Ale pořád se to vyplatí...
Protože jak jsem říkala, ty nárůsty by byly tak obrovské, že ta pokuta v drtivé většině, pokud nemá nějakou nevýhodnou podivnou smlouvu, tak pokuty jsou mnohem nižší, než je úspora z toho přejednání smlouvy.
Jaký je výhled cen elektřiny a plynu na trhu? Jinými slovy, co vyplývá z obchodování na burzách?
Momentálně cena na burzách poměrně klesla, na burzách se obchoduje v eurech a ta cena se pohybuje kolem 110 eur za MWh, což pro představu, ještě v říjnu to bylo 127 eur. Zatím podobný výhled kolem 110 nebo 100 eur je aktuálně i na příští rok a na další roky.
A když to ještě připomenu, tak to je opravdu velký pokles. Právě proto potom klesají i ceny pro jednotlivé domácnosti. Protože když si to srovnáme, jaká byla situace na konci listopadu roku 2022, tak tehdy stála MWh elektřiny na burzách 340 eur, takže teď jsme tedy někde na třetině.
Až 35 tisíc korun za fůru. Uhlí je stále dražší, naopak ceny ekopaliv i dřeva výrazně klesají
Číst článek
Výrazný pokles je také u cen plynu, kdy ta burzovní cena je kolem 44 eur s výhledem v těch příštích letech asi na 40 eur. Čili nejsou tam už nějaké velké propady, ale zároveň ani tam není nějaký růst.
A zase pro kontext, v roce 2022 touto dobou stála MWh plynu na burzách 130 eur, takže naštěstí se ceny uklidnily a spadly. Zatím není výhled, že by měly zase nějak razantně růst.
I přesto, že ty ceny na burze šly dolů, tak stále ještě budeme nějaký čas čerpat za původní ceny, nebo za ty vyšší ceny?
Je to tak, protože toto jsou prostě okamžité velkoobchodní ceny na trhu, které samozřejmě nezahrnují žádné marže jednotlivých dodavatelů.
A navíc velké firmy obchodují tak, že oni nakupují postupně elektřinu nebo plyn a potom jim z toho vyjde nějaká průměrná cena, za kterou to dodávají domácnostem. Takže samozřejmě ceny v ceníkách dodavatelů neodrážejí čistě burzovní cenu. To ani nejde.
Energetický regulační úřad má ve čtvrtek, tedy posledního listopadu zveřejnit cenu za regulovanou složku. Podle návrhu z konce října by měla tato složka vzrůst domácnostem o 71 procent. Bavíme se o tom měsíc a čekáme, že se něco stane. Změnilo se tedy něco za ten měsíc, kdy probíhalo připomínkové řízení?
Tak vypadá to, že ano. To zdražení 71 procent u regulované části se týkalo cen elektřiny. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) minulý týden řekl, že po jednáních s ERÚ a podle jeho informací, regulační úřad našel úspory během toho měsíce ještě v cenách za služby státní přenosové soustavy ČEPS.
Inflace v Česku během září zpomalila na 6,9 procenta. Je nejnižší od prosince 2021
Číst článek
Dohromady má jít asi o tři miliardy korun, které se mají ušetřit především v položce systémových služeb. To znamená, to jsou nákupy elektřiny pro vyrovnávání nějakých výkyvů v přenosové soustavě, aby třeba nedocházelo k výpadkům.
A určitá část úspor by měla být podle našich informací zřejmě i u distribučních služeb, ale asi nic moc velkého. Dohromady by to tedy měly být v celém balíku nad regulované služby asi tři miliardy, což opravdu není moc, protože celý ten balík je asi 80 miliard.
Takže do té celkové regulované složky v případě domácností by se tato úspora mohla promítnout asi poklesem o tři procentní body, tedy dostali bychom se na nějakých 68 procent, ale uvidíme, co ještě ERÚ zveřejní.
Každopádně je to dost malý rozdíl oproti tomu původnímu návrhu a v konečné ceně se to potom do domácnosti může promítnout jenom v nějakých sto korunách dolů za celý rok v konečném účtu.
I kdyby to nebylo těch 71, ale těch 68 procent, platí stále to, co říkali na tiskové konferenci, po zveřejnění informace Energetického regulačního úřadu, představitelé vlády, že domácnostem se cena bude zvedat v jednotkách procent?
Tam právě záleží, jak budou mít jednotlivé domácnosti uzavřenou smlouvu na samotnou silovou elektřinu. To je to, o čem jsme mluvili před chvilkou.
Takže tam je potřeba si opravdu pohlídat, aby někdo neplatil zbytečně drahou dodávku samotné elektřiny, protože pokud se podaří domácnosti dojednat si nižší cenu, tak pak i přes takto vysoký nárůst regulované složky konečná cena, kterou platí v celkovém účtu, tak by opravdu nemusela růst nebo by vzrostla třeba o pár procent.
Čekají nás další energetické krize, varují experti. Je čas najít úsporná řešení a bydlet udržitelně
Číst článek
Ale takových domácností je podle různých odhadů energetických firem třeba kolem 40 procent, což je asi největší balík. Ale pak je tady skupina těch zbylých 60 procent, která platí nízké ceny za silovou elektřinu už teď a u nich se regulovaná složka, která tvoří asi 40 procent konečné ceny elektřiny, kterou platíme pak na té složence, tak ta se tam samozřejmě projeví a může jít o růst třeba o deset procent, ale u některých domácností to může být třeba i dvacet. Takže tam opravdu může k nějakým skokům dojít.
Zatím se bavíme zejména o regulované složce u elektřiny. Jak je to u plynu?
U plynu je situace lepší. Tam ten pokles cen byl výrazně vyšší i na burzách. A také je to tak, že v konečné ceně regulovaná složka v případě plynu má mnohem menší vliv, než je to třeba u elektřiny.
Čili větší vliv tam má samotný plyn a ten klesal. Jeho cena klesala razantněji, takže i přesto, že regulovaná složka u plynu má vzrůst pro domácnosti asi o 39 procent, tak její podíl na konečné ceně je nižší a navíc více klesá právě cena samotného plynu. Takže se očekává, že celkově by cena mohla klesnout třeba o čtvrtinu, o pětinu.
Jak se do toho zvýšení promítají nebo promítnou náklady na nákup plynovodů společnosti NET4GAS?
Ten samotný nákup se zatím nepromítá, protože transakce ještě není schválená, čili nedošlo k převodu peněz, takže ani se to nemůže promítnout. Ale to, co se samozřejmě promítá, je to, že NET4GAS, který provozuje soustavu, kterou se nejenom dováží plyn do Česka, ale kterým se i tranzitoval z východu na západ, tak NET4GAS přišel o velmi výhodný kontrakt s ruským Gazpromem, který mu platil za to, že mu tam udržoval kapacitu a že přepravoval ruský plyn.
Ceny rostou rychleji než mzdy. Proč jsme to strpěli?
Číst článek
O tyto peníze přišel. Byla to významná část a Energetický regulační úřad část toho propadu započítává do regulovaných cen, protože náklady na správu potrubí zůstávají stejné. Ale když vám vypadne část příjmů, tak rostou ty jednotkové náklady a něco z toho se započítalo.
Ale celkový vliv přepravy plynu na konečnou cenu je v řádu jednoho nebo dvou procent, takže i nějaké navýšení o několik procent nebo do deseti procent má naprosto mizivý vliv. Tam jde spíš o princip, že třeba kritizuje teplárenské sdružení, které říká, že to považuje z principu za špatné, že se vůbec něco NET4GASu, ať už z důvodu, že ztratilo kontrakt s Ruskem nebo s ruským státním podnikem, že se vůbec něco započítávalo. Myslím si, že to je trošku extrémní názor.
Jak růst regulovaných cen dopadne na podniky?
Podniky si velmi stěžují, jsou velmi nervózní, protože u nich má regulovaná složka vzrůst mnohem víc než u domácností. Pro ty největší firmy, které jsou připojeny tzv. na velmi vysoké napětí a jsou to většinou firmy, které mají největší spotřebu elektřiny, tak tam má vzrůst regulovaná složka o víc než 200 procent.
Samozřejmě do celkové ceny, kterou platí, tak se promítá také jenom nějakou malou částí regulovaná složka, ale znát to prostě bude. Podniky už to vyčíslují na stovky milionů ročně navíc, které je to bude stát. Takže i proto chtějí jednat s vládou, protože největší část tohoto obrovského růstu dělá to, že se vrací poplatek za podporované obnovitelné zdroje energií.
Vláda ho kvůli energetické krizi teď patnáct měsíců dotovala, respektive celý ho platila sama, a to jak domácnostem, tak podnikům. Ale teď v rámci konsolidace státních financí se rozhodla, že už to platit nebude a téměř celé, až na malou část, devět miliard, to ponechala v rozpočtu, ale dalších skoro 30 miliard škrtla, takže tím pádem je to výrazné hlavně pro podniky.
Síkela: ERÚ našel další úspory v regulované složce elektřiny. Zdražení se ale zmírní jen nepatrně
Číst článek
Pro některé podniky se poplatek nejenom vrací na původní výši, ale dokonce se ještě zvyšuje. To oni považovali za nespravedlivé. Mimo jiné poukazovali na to, že sousední Německo, kde je řada konkurentů těchto firem, jako jsou ocelárny, železárny, chemičky, papírny, tedy firmy s velkou spotřebou, že Německo to bude dotovat.
Což by byl také velký důvod, proč by vláda byla ochotná jednat o pokračování nějaké podpory alespoň pro tyto firmy.
To teď asi padá?
To teď asi padá, když Ústavní soud řekl, že to bylo neoprávněné čerpání peněz na tyto programy, takže je otázka, jak se k tomu ještě vláda postaví.
Dá se vůbec čekat, že v této situaci vláda může přijít s nějakými dotacemi, aby růst energií zmírnila?
Nevím, já to od této vlády moc nečekám, protože opakovaně řekla, že už nechce nějak významně dotovat energie. Nechala tam, jak jsem říkala, jenom devět miliard na obnovitelné zdroje.
A zároveň ale tedy říká, že ještě vede jednání se svazem průmyslu a hospodářskou komorou, jak podpořit průmysl, který je náročný na spotřebu energií. Ale myslím si, že hledá peníze spíš mimo státní rozpočet.
A to jsou možnosti, jak použít část některých výnosů třeba z emisních povolenek nebo z nějakých fondů. Odkazuje na modernizační fond, kde jsou evropské prostředky a také výnosy z povolenek. Takže myslím si, že spíš půjde tady tou cestou, ale nevím zatím o žádném programu, který by se týkal vyloženě domácností.
Ve středu se projednává státní rozpočet na příští rok ve třetím čtení, to znamená, je tam k přesunu částka tuším kolem 200 miliard korun?
Přesně tak. Většinou jsou to návrhy od opozičních poslanců, kteří to rozjeli ve velkém.
Platit daně v eurech půjde, daňové přiznání ale bude dál v korunách. Systém druhou měnu nezvládne
Číst článek
Opoziční hnutí ANO navrhuje dát na dotace cen energií 65 miliard korun. Kde by se mohly najít?
Podle hnutí ANO by se měly najít především v rozpočtu, v kapitole ministerstva obrany, byť i opoziční strany odsouhlasily uzákonění dvouprocentních výdajů HDP na obranu právě kvůli posílení bezpečnosti Česka.
Oni ale říkají, že je to příliš rychlé, udělat to takto z roku na rok. Faktem je, že kapitola obrany je jedna z mála, která na příští rok významně roste, pokud jde o výdaje státu. Na druhou stranu vidíme bezpečnostní situaci v Evropě kousek od našich hranic, jaká je.
Takže to má asi nějakou svoji logiku. Takže podle nich by se to mělo vzít z této kapitoly a pak ještě z vládní rozpočtové rezervy. To je ovšem paradox, protože ta celá dohromady tvoří na příští rok dvanáct miliard korun, ale podle pravidel se z ní smí vyčerpat pouze pět miliard nebo 5,4 miliardy a ten zbytek tam musí zůstat jako záloha na nějaké případné krizové stavy atd... Takže to asi neprojde.
