Havlíček: Státy EU se dohodly na prodloužení ochranných kvót na dovoz oceli ze třetích zemí
Státy Evropské unie se dohodly na prodloužení ochranných kvót na dovoz oceli ze třetích zemí. Českému rozhlasu Plus to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček za ANO. Opatření zavedla Evropská komise v reakci na cla uvalená tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem v roce 2018. Nástroj ochrany unijních ocelářů měl původně platit jen tři roky.
Návrh na prodloužení kvót podpořilo podle Karla Havlíčka přes 17 zemí ze sedmadvacítky států Evropské unie. Patřilo k nim nakonec také Česko. Podle ministra průmyslu a obchodu to ale bylo nesmírně složité rozhodování. Klíčovým argumentem byla zaměstnanost, uvedl.
Karel Havlíček, Daniel Urban a Zdeněk Petzl k tématu prodloužení ochranných kvót na dovoz oceli ze třetích zemí
„Nakonec jsme se rozhodli podpořit domácí producenty v oblasti oceli,“ řekl v sobotu ve vysílání Českého rozhlasu Plus Havlíček. „Tlak levnější asijské oceli na evropské producenty je obrovský,“ doplnil.
„Máme zde ocelářský průmysl, který je nesmírně bit tím, že se sem dováží levnější ocel ze třetích zemí. Lidé nejen v Moravskoslezském kraji přicházejí o práci nebo by o ni mohli přijít. Na druhou stranu jsme chápali, že je to o cenách. Může to pak dopadnout třeba na automobilový průmysl,“ vysvětlil Havlíček.
Opatření ale podle něj nebude trvat dlouho. „Je to opatření na pár měsíců. Apel byl jasný – do konce roku přijít s takovým opatřením, které začne trh liberalizovat. Očekáváme, že Evropská unie přijde do konce roku s řešením, jak se z této smyčky dostat,“ poznamenal s tím, že podle něj je to otázka desítek měsíců nebo roku až dvou.
Oceláři vs. automobilky
„Nemusíme se bát skokového nárůstu dovozů ze třetích zemí do Evropské unie. Nečekám žádný zásadní dopad na cenu oceli,“ komentoval výsledek Daniel Urban, předseda představenstva Ocelářské unie.
Páteční hlasování o prodloužení ochranných opatření s napětím očekávala řada ocelářských firem zejména z Moravskoslezského kraje. Zrušení opatření by podle nich mělo za následek skokový nárůst dovozu oceli do EU, a tedy vážný problém pro české firmy a zaměstnanost i pro ocelářský průmysl v Evropě.
Trump chce zvýšit cla na produkty z hliníku a oceli. Podporuje tak domácí produkci
Číst článek
„Prodloužení platnosti je pro nás klíčové z hlediska udržení konkurenceschopnosti. Situace, kvůli níž byla ochranná opatření zavedena, podle nás stále trvá, ať už jde o globální nadkapacitu výroby oceli, zavedení cel v USA, neférové praktiky třetích zemí a nebezpečí skokového navýšení dovozu ocelářských výrobků do zemí EU,“ řekla ve čtvrtek Petra Macková Jurásková, mluvčí Třineckých železáren, největšího hutního podniku v Česku.
Sdružení automobilového průmyslu varovalo, že kvóty mohou vést ke zdražování aut a způsobit nejistotu v odvětví, které zaměstnává v Česku půl milionu lidí.
Podle Urbana ale automobilky používají převážně evropskou ocel, ze třetích zemí ji dováží v malé míře. V Česku se to podle něj týká zejména automobilky Hyundai, která si ocel dováží z Koreje. Podle něj rozhodnutí nebude mít na ceny aut velký vliv.
Některé specifické typy oceli se ale v Evropě nedají sehnat v takovém množství, v jakém jsou potřeba, upozornil Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. „Opatření v současné době tak, jak bylo nakonec nastaveno, není úplně dobrou zprávou,“ řekl.
Otázku amerických cel na dovoz evropské oceli a hliníku řešili v úterý na summitu lídři EU s prezidentem Joem Bidenem. Řešení ale nenašli.
