Alternativa k penzijnímu spoření. Stále více klientů si zřizuje nový investiční produkt
Stát chce motivovat lidi, aby si sami víc spořili na stáří a méně se spoléhali na důchod. Vedle standardního doplňkového penzijního spoření si proto můžou od ledna zřídit i tzv. dlouhodobý investiční produkt. Ten na českém trhu už nabízejí první společnosti a další se chystají na jeho spuštění.
Za první měsíc si tzv. dlouhodobý investiční produkt založily nižší jednotky tisíc klientů. Například u společnosti Portu si ho za první lednové týdny sjednalo přes 3500 lidí. Společnost Patria jich eviduje přes 500.
Stovky nových zákazníků si nový produkt založily u dalších poskytovatelů. Těch je u České národní banky registrovaných sedmnáct. Patří mezi ně velké banky, obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti. „Většina navíc očekává, že lidé teprve začnou smlouvy uzavírat,“ říká Jan Macek ze společnosti Conseq.
Flexibilita produktu
„Již nyní vidíme velký zájem o informace ze strany zaměstnanců, zaměstnavatelů, ale i investorů a investičních zprostředkovatelů,“ popisuje Macek.
Podobně jako Conseq spustila teprve na konci ledna tzv. dlouhodobý investiční produkt Česká spořitelna. Někteří další poskytovatelé jako Air Bank nebo Komerční banka tento typ investování teprve připravují.
Výhodou nového produktu je flexibilita. Člověk si může sám zvolit, jestli chce své peníze vložit do nákupu akcí, dluhopisů, jejich derivátů nebo klidně i na terminovaný vklad. Podle finančního ředitele Generali Investment Marek Beneš může tato strategie nabídnout i lepší výnosy.
„Dlouhodobě by klienti prostřednictvím produktu měli dosáhnout vyššího zhodnocení, než u standardních penzijních fondů. Zároveň, tak jako u doplňkového penzijního spoření, může klient využít daňové zvýhodnění a případně i čerpat příspěvky od zaměstnavatele,“ vyjmenovává výhody Dlouhodobého investičního produktu Beneš.
Odečet z daňového základu může být až 48 tisíc korun a to i v součtu s dalšími finanční produkty jako je třeba doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění. Střadatel tak může získat zpět na daních až 7200 korun ročně. Příspěvky od zaměstnavatele se navíc nedaní a to až do výše 50 tisíc korun ročně.
Podmínky pro výběr
K tomu, aby člověk nepřišel o daňovou výhodu nebo ji nemusel vracet zpět je potřeba splnit několik podmínek, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky Jana Brodani.
„Dlouhodobý investiční produkt motivuje daňovou výhodou, ale zároveň váže na přísné podmínky a těmi je investovat nejméně do 60 let a vydržet u toho deset let,“ vysvětluje Brodani.
Za porušení podmínek se ale nepovažuje to, pokud Dlouhodobý investiční produkt u některé společnosti klient zruší a převede peníze do jiného dlouhodobého investičního produktu.
Pokud nejste schopni vytvořit si finanční rezervu, na investování zapomeňte, tvrdí poradce
Číst článek
Ministerstvo financí věří, že spoření na stáří se díky tomuto kroku může stát atraktivnější. Současně si od toho slibuje i posílení kapitálového trhu a jeho rozvoj. Například podle ekonoma z Metropolitní univerzity v Praze a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominika Stroukala chybí potřebná data. Navíc je pravděpodobné, že tento typ investování bude přitažlivější spíš pro bohatší domácnosti.
„Zkrátka už jenom z titulu, že na to mají, ale i z nastavení systémů, kdy máme prvky progresivního zdanění od vyšších příjmů. Snížení daňové zátěže je výhodnější pro domácnosti a jednotlivce s vyššími příjmy,“ říká Stroukal.
Například k získání maximálního odpočtu 48 tisíc korun od základu daně je potřeba měsíčně odkládat téměř šest tisíc korun. Chudší domácnosti na to podle Stroukala jednoduše nebudou mít peníze.
Z nedávno zveřejněného indexu prosperity a finančního zdraví Čechů vyplývá, že téměř pětina domácností se svým měsíčním příjmem nezvládá vyjít. Navíc klesá i podíl těch, kteří jsou schopní něco ušetřit. Současně ale snahu tvořit si dlouhodobou rezervu deklarovalo téměř osm z deseti Čechů.
