Brněnští vědci odhalují, jak před čtyřmi miliardami let vznikl první život na Zemi

Výzkum brněnských vědců z technologického ústavu CEITEC poodhalil, jak vznikl život na Zemi. Manželé Jiří a Judita Šponarovi tak nyní pracují s prvky, které podle všeho stály na začátku cesty k vytvoření první buňky. V práci jim pomohla i simulace dopadu asteroidů na povrch Země.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dopad asteroidu na povrch planety Země v představě výtvarníka, ilustrační foto

Dopad asteroidu na povrch planety Země v představě výtvarníka, ilustrační foto | Foto: NASA

Manželé Šponerovi pracují na svém výzkumu už od roku 2006, ve světě se o to vědci snaží už několik desítek let. Spolu s kolegy v Praze a v Itálii se snaží popsat, co vedlo ke vzniku života na Zemi před čtyřmi miliardami let.

Dalším krokem k poznání odpovědi na tuto otázku je jejich zatím poslední práce, která ukazuje, jak vznikaly základní jednotky genetického kódování, molekuly RNA. Podle Judity Šponerové vznikla první RNA z látky zvané formamid.

Přehrát

00:00 / 00:00

Brněnští vědci odhalují tajemství vzniku prvního života na Zemi. Natáčela o tom Tereza Kadrnožková

„Formamid je jednoduchá molekula, která se skládá ze šesti atomů. Má v sobě všechny čtyři základní prvky - uhlík, kyslík, dusík a vodík,“ popisuje Judita Šponerová.

Právě základní prvky vyskytující se na Zemi jsou podle Jiřího Šponera klíčem k vzniku prvních genetických molekul, které dál vedly až k vytvoření prvních organismů.

„Celkový cíl toho výzkumu je vytvořit první genetický materiál z molekul, které jsou normálně přítomny na Zemi, v podstatě samovolnými chemickými procesy, abychom nebyli nuceni přinášet život z vesmíru,“ přibližuje Jiří Šponer.

Život díky dopadu asteroidů?

I touto teorií se brněnští vědci zabývali. Loni v prosinci přišli s informací, že ke vzniku života mohly přispět dopady asteroidů. Život nepřiletěl na nich, ale vznikl při samotném dopadu.

Ve spolupráci s pražskými kolegy se podařilo Šponerovým nasimulovat dopady asteroidů v laboratoři. Podle Jiřího Šponera je tak poměrně logický předpoklad, že život může vznikat i jinde než na naší planetě.

„Tím neříkám, že vznikají řekněme myslící civilizace, ale vznik jednoduchých chemických molekul schopných replikace je podle nás ve vesmíru relativně běžným chemickým procesem.“

Jiří Šponer a jeho kolegové už znají základní kroky, které vedly k prvnímu genetickému materiálu. Nyní chtějí doplnit i chybějící mezikroky. I bez nich si ale troufnou říct, že dokáží nasimulovat vznik života.

'Vždy je v tom nejistota'

„Z mého pohledu první variantou života už jsou molekuly, které jsou schopny samy sebe reprodukovat a samy sebe vylepšovat. A to si myslím, že dosahují právě první molekuly RNA. A řekl bych, že v těch posledních pracích se nám podařilo právě tyto první molekuly, ty nejjednodušší, už vytvořit,“ vysvětluje vědec a dodává:

„Ty by měly být schopny už v podstatě samovolného procesu evoluce na té chemické úrovni, samozřejmě to ještě neznamená buňky.“

Jak vypadala naše Země před čtyřmi miliardami let, to výzkumníci asi ještě dlouho vědět nebudou. Model, se kterým přišli Šponerovi, také může být jen jednou z několika možných variant, jak život vznikl.

„Jistotu v tomto výzkumu nikdy nemáte. Vedou se o tom debaty, hlavně o tom, jaké podmínky v té době panovaly. Vždycky je v tom ta nejistota, ale jak říkám, jen navrhnout nějaký kompletní scénář, to už je docela těžké,“ přiznává Judita Šponerová.

Tereza Kadrnožková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme