Běžci podpořili v ulicích Prahy boj proti rakovině
Prague international marathon 2008 ukončil letošní sezónu 14. ročníkem Tesco night Grand Prix. Vedle dvou hlavních závodů, Adidas běhu pro ženy na 5 kilometrů a Metro běhu pro muže na 10 kilometrů, připravili pořadatelé pro běžce novinku - Tesco běh pro život.
Charitativní akce byla určena pro aktivní i rekreační běžce. Trať měřila 3800 metrů a výtěžek z ní putuje na fond České onkologické společnosti. Ve startovném, které činilo 200 korun pro dospělého účastníka bylo startovní číslo, které zároveň sloužilo v den závodu jako jízdenka MHD, a tričko s logem charitativního běhu. Navíc v cíli na každého účastníka čekala pamětní medaile.
Charitativní běhy jsou ve světě velmi rozšířenou formou veřejných sbírek na podporu boje proti rakovině, drogám a podobně. V našich zeměpisných šířkách jsou zatím podobné akce v plenkách a tak měli organizátoři akce trochu obavy z účasti široké veřejnosti. Zbytečně!
V 18:30 se na startovní čáru postavilo na 1600 soutěžících. Věkový rozdíl byl více jak 70 let. Ti nejmenší se projeli po trase v kočárcích tlačených maminkami či tatínky. Ti nejstarší zase vystartovali v doprovodu svých dětí, vnuků či pravnuků. Mnozí se vydali na trať v doprovodu svých čtyřnohých miláčků, kteří hrdě nesli na svých obojcích startovní čísla svým pánů či paniček.
"Velmi mě překvapilo, jak různorodé je to startovní pole. Viděla jsem miminka v kočárku, celé rodiny i s pejsky. A nejvíce mě potěšila ta dobrá nálada a pohoda, která ze všech vyzařuje," prozrazuje Eva Wiliams, členka představenstva firmy Tesco. Mladá dáma, která stála u zrodu myšlenky Běhu pro život.
Právě Eva Wiliams se ujímá funkce startéra. Výstřelem vypouští na trať lavinu běžců oděných do světle modrých triček, sama předá startovací pistoli a hbitě rozkmitává své sportem vytvarované nohy, aby se zapojila do lidské řeky, která se kolem ní vydává na trať.
Ze Staroměstského náměstí se dav řítí Pařížskou ulicí k ulici 17. listopadu, aby posléze zamířil na Karlův most. Většina z účastníků probíhá Pařížskou ulici ve vysokém tempu a zvolní až před Právnickou fakultou. Každý ale volí tempo dle svých možností. Někdo běží velmi svižně, jiný volí tzv. indiánský běh, další volnou procházku. Nic z toho zakázáno není.
"Nedávno mi zemřela kamarádka na rakovinu. Bylo jí 34 let. Přišlo to jak blesk z nebe. Když to jde, každý by se měl zapojit, aby pomohl dobré věci," odhaluje u Klementina pohnutky pro svou účast běžec s číslem 1054. Jen co dokončí větu, proběhne kolem něho halekající kvarteto mladíků z Nového Zélandu. Jsou posilněni alkoholem a nemají startovní čísla. Dokonce i běžecká obuv jim chybí. Jenže atmosféra a přátelské úsměvy ostatních je vtáhli do děje. "Running for life," volá na ně kdosi za jejich zády. Své žabky už mají dávno v rukou a míří bosi společně z davem na Karlův most.
Po proběhnutí Malé strany se ostře zahýbá na Čechův most a pak zpět přes ulici 17. listopadu do Pařížské. "Je nádherné, když má člověk takovou možnost vyrazit si z rodinou zaběhat po Praze a navíc pomoci dobré věci" říká maminka dvou malých slečen, které na své hrudi pyšně nesou startovní čísla. "Táta nám sice trochu utekl, ale mi se v cíli zase najdeme," dodává a raději přestává mluvit, protože do cíle zbývá ještě několik stovek metrů.
Pařížská ulice směrem k cíli se zdá být neuvěřitelně dlouhá. "Tu Pařížskou snad prodloužili. Když jsme běželi tam, tak takhle dlouhá nebyla," zadýchaně hořekuje partička šesti mladých, asi 18letých děvčat. Na chvilku zpomalí, ale když přibíhají na modrý koberec před cílovou bránou, zrychlují a s úsměvem probíhají pod nápisem cíl.
V bráně borců stojí ředitel Prague International Marathonu Carlo Capablo a s každým si chce tlesknout na počest vítězství. "Je to úžasná akce. Já být moc šťastný, že charita beh pro život se podarilo," říká lámanou češtinou Carlo. "Já jsem smesný, kdy mluvím cesky, ale po pět minut u piva mluvím super," dodává s úsměvem na rtech.
V cíli jsou už takřka všichni a každý má na krku pamětní medaili. Houpe se na krku i čtyřem borcům z Nového Zélandu, kteří za potlesku ostatních dokončili závod naprosto střízliví. "Ta atmosféra je naprosto dokonalá. Bylo úžasné si tenhle závod zaběhnout. Je to nezapomenutelný zážitek," směje se v cíli a s medailí Eva Wiliams. A opravdu když se rozhlédne vidí kolem sebe samé rozesmáté tváře. Každého hřeje dobrý pocit, že udělal něco pro své tělo a ještě více to, že svým činem pomohl někomu dalšímu. Tesco Běh pro život je závod, kde neběžíte pouze za život svůj.
