Změna pravidel pro fotovoltaiku? Pro jedny nefér, druzí jsou rádi
Ve dvě odpoledne by měl parlament začít projednávat mimořádné zdanění fotovoltaických elektráren. Jejich zástupci prorokují krach mnoha solárních firem a vyzývají poslance, aby daně nezvyšovali. Proti změně se ale staví i lidé, kteří na boom solárních panelů můžou zřejmě doplatit v podobě zdražení elektřiny.
Ve Stříbře na Tachovsku stojí jedna z největších slunečních elektráren v Česku s výkonem třináct megawatt. Je výsledkem promyšlené investice založené na tom, že pravidla hry se nemění. Na druhou stranu těžko říci, kdo za tímto projektem v řádu miliard korun přesně stojí.
U vstupního areálu do solární elektrárny není jediná cedule, která by říkala, komu objekt patří. Naopak brána s nápisem Posádkové cvičiště ještě na místě stojí. Celá oblast je zahlcena kolektory, kterým místní říkají solární jezero.
„Dvě a půl miliardy se tady proinvestovalo, ale deset let z toho Stříbro nebude mít nic. Po celou dobu životnosti se nevrátí ani koruna na daních, protože to je od daně osvobozené díky rozhodnutí vlády a parlamentu,“ říká Petr Hnilička ze Stříbra a dodává, že kdo je majitelem elektrárny, nikdo netuší.
Kdyby se podíval do obchodního rejstříku, tak zjistí, že majitelem je německá firma. Kontaktovat majitele ani jeho českého jednatele se Radiožurnálu nepodařilo, a tak se nedozvíme, co si o změně podmínek myslí. Petr Hnilička má ale jasno. „To je riziko každého developerského záměru. Někdo stavěl továrny, neobsadil je po krizi, krachuje. Někdo staví elektrárny, změní mu systém nebo nastavení, krachuje.“
Hon na elektrárny nelíbí
Přestože solární elektrárny jsou údajně hlavním důvodem, proč by se měla od ledna zdražit elektřina, některým se hon na solární elektrárny nelíbí. „Podle mě je to na soudní cestu. Protože, jestliže zákon jednou něco garantuje a pak, když začnu podnikat, to změní, tak to je teda prasečina. Není to férové jednání,“ říká jeden z dvojice důchodců na náměstí ve Stříbře.
Kromě velkých investorů, za kterými stojí miliardy korun a kteří se skrývají v anonymitě, existují i stovky podstatně menších elektráren. Právě jejich majitelé jsou ohrožení podstatně víc než giganti. „Právě velké firmy a mezinárodní a nadnárodní společnosti, případně mezinárodní investiční fondy budou ti, kteří si to nechají co nejméně líbit říká. A obrátí se na arbitráž,“ Tomáš Baroch z České fotovoltaické asociace.
Česká fotovoltaická asociace sdružuje je asi 350 členů, většinou střední a menší solární elektrárny. Tomáš Baroch očekává po schválení vyšší daně dva scénáře. Buď podnikatelé změnu podmínek nezvládnou a přijdou o zastavené pozemky, elektrárny a v nejhorším případě i o střechu nad hlavou nebo jim naopak banky prodlouží splátkový kalendář.
