Obce odmítají úložiště jaderného odpadu. Stát s nimi chce jednat
Už jednou starostové obcí přesvědčili vládu, aby zatím odložila plánování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Po pětileté pauze se ale teď opět otevírá debata o šesti lokalitách v Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém kraji a na Vysočině, kde by úložiště v roce 2065 mohlo začít fungovat. Jenže stát opět naráží na odpor místních obyvatel, kteří si nechtějí ničit okolní přírodu. A také mají strach z odpadu jaderných elektráren.
Jiří Popelka z občanského sdružení Zachovalý kraj stojí na poli poblíž jihočeských Božejovic. Obec v oblasti České Sibiře a Jistebnicka je jednou z šesti vytipovaných lokalit, kde by mohlo za pět desítek let vyrůst úložiště radioaktivního odpadu.
V půlkilometrové hloubce pod povrchem se vytvoří asi pět kilometrů čtverečních rozsáhlých chodeb s propojovacími štolami. Podle Jiřího Popelky je to stavba, která zdevastuje okolní krajinu.
„My se doteďka snažíme nějakým způsobem postupovat proti úložišti. Snažíme se, aby se změnil způsob vyhledávání, změnila se legislativa, aby občané a obce měli větší práva v možnosti zasahovat do výběru dané lokality,“ říká Popelka.
V Božejovicích proto vznikla před dvěma lety takzvaná Božejovická výzva - společné prohlášení starostů z vytipovaných lokalit, které putovalo na stůl vládě. Starostové stát vybízejí, aby s nimi při výběru míst spolupracoval a respektoval práva místních lidí. Ti už v referendech některých jihočeských obcí řekli jasné ne.
„Přes 96 procent lidí je proti. Já jsem proti také, protože máme jiné záměry s tímto krajem. Snažíme o rekreační využití a zemědělské využití pro zdravou produkci, ne jaderné zařízení. Státní orgány slibují jenom výhody, příliv peněz do rozpočtu obce, to ale spraví pouze třeba silnice, ale nezlepší to celkový, zatím zdravý stav kraje,“ říká Zdeněk Černý, starosta jihočeského Nadějkova.
Místní lidé bezpečnosti radioaktivních úložišť nevěří. Podle starosty nedalekých Božetic Jaroslava Kofroně se v případě výstavby úložiště nebudou chtít stěhovat do obcí další obyvatelé.
„Máme z toho strach, že by se tady znehodnotily i ceny nemovitostí, pozemků, že by se lidé tomuto kraji vyhýbali. Myslím si, že zničené životní prostředí se nedá penězi nahradit,“ podotýká Kofroň.
Milionové kompenzace tak nejsou pro obce dostatečným lákadlem. I když některé neříkají jasné ne, jak potvrzuje Zdeněk Jirsa, starosta městysu Dolní Cerekev na Vysočině:
„Je možné také veřejně diskutovat a ne jen ortodoxně říkat ne. Je to věc celospolečenského významu a myslíme si, že takto k tomu má být přistupováno.“
Obce dosud tahají za kratší konec
Jestliže dřív stát prosazoval umístění úložiště silou, teď chce s obcemi vyjednávat. Starostové si proto chtějí vybojovat větší pravomoci. Například možnost, aby hned na začátku mohly úložiště odmítnout. Podobné právo veta mají například skandinávské země.
Právník Pavel Doucha z Ekologického právního servisu říká, že v Česku doposud obce tahají za kratší konec. Nemají ani šanci odmítnout na svém území geologický průzkum, který předchází stavbě úložiště.
„Obec se může pouze vyjádřit, uvést nějaké námitky, nicméně pokud ministerstvo životného prostředí zváží, že tyto námitky nejsou relevantní, tak rozhodnutí o stanovení průzkumného území vydá,“ vysvětluje Doucha.
Vláda se před devíti lety zavázala, že do roku 2065 vybuduje úložiště radioaktivního odpadu. Vyhořelé palivo nelze podle odborníků kvůli bezpečnosti donekonečna hromadit v přechodných skladech. I přesto, že má teď stát mnohem větší pravomoci na prosazení úložiště, chce se s obcemi dohodnout, říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner:
„Je třeba zlomit nedůvěru a je třeba s lidmi mluvit. Druhá věc je, že tou kompenzací je změna atomového zákona, a tam jsou poplatky pro dotčenou oblast. Mohlo by to být v průzkumu částka kolem třech milionů korun.“
Novelu atomového zákona s finančním odškodněním schválila vláda před dvěma týdny. Obce by tak mohly případné odškodnění dostávat už od konce tohoto roku. Zákon by se ale podle náměstka Hünera mohl změnit ještě víc. Obce by už na začátku mohly odmítnout geologický průzkum na svém území.
Jasno o místě, kde by se mohl jaderný odpad ukládat, má být v roce 2015. Starostové tak mají ještě čtyři roky na vyjednávání se státem. Ve světě ještě žádné hlubinné úložiště neexistuje. Nejdále jsou s výstavbou ve Finsku a Švédsku.
O úložištích radioaktivního odpadu se bude mluvit také na Radiožurnálu v odpoledním vysílání. Po 17. hodině začíná speciál Martina Veselovského z veřejné diskuse v jihočeských Božejovicích, kde se sejdou odpůrci i zastánci hlubinných úložišť. Videopřenos debaty můžete sledovat na našich stránkách zprávy.rozhlas.cz.
