Pouť smíření z Pohořelic do Brna měří 32 kilometrů. Účastníci si připomínají pochod smrti
Účastníci Pouti smíření absolvují 32 kilometrů dlouhou trasu. Připomínají si takzvaný pochod smrti, který v roce 1945 museli z Brna do Pohořelic absolvovat muži, ženy i děti německé národnosti. Desátý ročník pochodu v opačném směru, tedy směrem do Brna, začal u památníku odsunu v Pohořelicích.
„Řekl bych, že na základě naší historické zkušenosti je dobré vidět také další věci a další témata, která se dějí. Ztrácení a nalézání jistoty, svého domova, začíná u nás,“ řekl v úvodu modlitby evangelický farář Jan Hanák.
Pouť smíření z Pohořelic do Brna měří 32 kilometrů. Účastníci si připomínají pochod smrti. Natáčela Karolína Peřestá
Na pamětní pochod z Brna do Pohořelic se vydalo zhruba 250 lidí české, rakouské i německé národnosti.
„Moje jméno je Horst Valdebar Moravek, v tom času jsem byl voják. Pochodu se zúčastnila má žena,“ vypráví 92letý muž, který žil v meziválečném období v Brně.
Pochodu se účastní mimo jiné brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) a jeho náměstek Matěj Hollan (Žít Brno). Podle Hollana se odsun týkal mnoha starých lidí, žen a dětí, přičemž někteří cestu nepřežili a zemřeli.
Názory na Pouť smíření se mezi lidmi často liší. Kritici odmítají jakékoli omluvy odsunutému německému obyvatelstvu. V Brně se proto dnes konal protest proti pochodu, na který přišla více než stovka lidí. Účastníci v proslovech uvedli, že Čechům se nikdo za jejich dřívější odsun z pohraničí neomluvil.
Brno loni poprvé vyjádřilo lítost za poválečný odsun Němců a uspořádalo akci s názvem Rok smíření. Podle jednoho z organizátorů Pouti smíření Jaroslava Ostrčilíka se ale původní myšlenka vyvíjí. K historickým křivdám se už prý nevracejí, také opačný směr trasy má svou symboliku.
„Původní myšlenkou před deseti lety bylo připomenout to, co se stalo na přelomu května a června 1945. Jak se ale vyvíjí smíření české společnosti se svojí historií, tak se bude dál v příštích letech vyvíjet i koncept této akce,“ přibližuje Ostrčilík.
Dnešní 32kilometrový pochod skončí kolem šesté hodiny na Mendlově náměstí v Brně. Zájemce následně čeká například diskuse s organizátory i pamětníky.
Divoký odsun, který se v Brně odehrál 30. a 31. května 1945, dosud vzbuzuje dohady a polemiky o příčinách a průběhu události. Prakticky během jedné noci muselo z Brna odejít nejméně 19 500 Němců. Při pochodu směrem do Rakouska, který se někdy kontroverzně nazývá brněnský pochod smrti, zahynulo nejméně 1700 lidí.
Podle sudetoněmeckých historiků bylo obětí pět až deset tisíc. Mnozí podlehli nemocem a vyčerpání, další se stali obětí násilí. Vyhnání brněnských Němců představuje podle historiků stále těžko uchopitelnou událost, a to zejména pro silnou vrstvu nánosů různých verzí historické paměti.
