Protiraketový obranný systém USA v Česku a Polsku nebude

Spojené státy upustily od plánu vybudovat v Česku a Polsku protiraketový štít. Jak potvrdil premiér Jan Fischer, v noci ho o tom telefonicky informoval americký prezident Barack Obama. Šéf Bílého domu české straně slíbil, že Washington i přes toto rozhodnutí nezmění přístup k doprovodným dohodám o vědecké spolupráci.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

protiraketový radar

protiraketový radar | Foto: Miroslav Konvalina

Americký ministr obrany Robert Gates by ještě dnes měl oznámit další záměry ohledně protiraketové obrany. Zítra se s ním má sejít český ministr obrany Martin Barták, který je tento týden ve Spojených státech.

Podle předsedy ODS Mirka Topolánka změna americké strategie pro Česko není dobrá zpráva. Jak řekl Rádiu Česko, krok Američanů je podle něj důkazem, že nejsme pevně zakotveni v euroatlantických sstrukturách, což může mít dopad i na bezpečnostní situaci země.

Přehrát

00:00 / 00:00

Polední Ozvěny dne Radiožurnálu o změně protiraketového plánu

"To, že nejsme v této chvíli partnerem pro umístění radarové základny, přesto, že jsou podepsány smlouvy, pouze nejsou ratifikovány, to je další ne úplně dobrá informace, že Američané nemají o ten náš prostor až takový zájem. A nás to staví do pozice, že nejsme ukotveni pevně bezpečnostně, spojenecky, partnersky. Je to jisté ohrožení, já to tak vnímám," uvedl Topolánek v Rádiu Česko.

Naopak předsedu ČSSD Jiřího Paroubka informace o konci úvah protiraketového radaru v Česku potěšila. "Vývoj nám dal za pravdu. To, co říkáme téměř tři roky, že se potvrdilo - že neexistují důvody pro to, aby tady ten protiraketový štít Spojených států vznikl."

Podle exministra zahraničí Karla Schwarzenberga je hlavním důvodem rozhodnutí pokus Spojených států o vstřícný krok vůči Moskvě i Teheránu před zahájením říjnových rozhovorů šesti velmocí a Íránu. Právě Schwarzenberg loni v létě podepsal za českou stranu hlavní smlouvu mezi Českem a USA o vzniku radaru.

Pod druhou je podepsána exministryně obrany Vlasta Parkanová a také ona dnes řekla, že obrat amerického postoje podle ní nesouvisí s reálným hodnocením hrozeb nebo funkčnosti systému.

Bezpečnostní expert Tomáš Valášek Radiožurnálu v Ozvěnách dne připomněl, že američtí demokraté neměli příliš rádi protiraketovou obranu prosazovanou republikány. Podle něho není náhodou, že Obama plán mění nyní - chce si naklonit Moskvu před jednáními o sankcích vůči Teheránu.

Varšava si slibovala přísun investic

Šéf polské Národní bezpečnostní kanceláře Aleksander Szczyglo uvedl, že rozhodnutí Obamovy administrativy by bylo porážkou dlouhodobých amerických záměrů v této části Evropy. Řekl, že protiraketový štít nemá jen vojenský, ale především politický a strategický význam.

Pro poslance vládní Občanské platformy Jaroslawa Bowina nejsou informace amerických médií překvapením. Toto rozhodnutí se podle něj dalo čekat poté, co byl v roce 2008 zvolen prezidentem Barack Obama. Americká základna měla vzniknout v Redzikovu na severu Polska.

Varšava ale na oplátku žádala, aby jí Spojené státy poskytly baterii raket Patriot, které měly chránit Polsko. Tento požadavek také vyvolal značný odpor Moskvy, která pohrozila, že rozmístí své rakety v sousední Kaliningradské oblasti a Bělorusku.

Wall Street Journal: Rusko to pochopí jako vítězství

Deník Wall Street Journal s odvoláním na současné i bývalé vysoké státní úředníky hned ve svém titulku projekt protiraketového štítu prakticky pohřbil. Dobře informované a samozřejmě nejmenované zdroje totiž listu prozradily, že íránský jaderný program, proti kterému měl štít Američany i jejich evropské spojence chránit, není tak rozvinutý, jak se předpokládalo. A Írán ještě nemá na dosah nejnebezpečnější rakety dlouhého doletu, které by mohly ohrozit i státy Evropské unie.

Wall Street Journal připomíná, že administrativa bývalého amerického prezidenta Georga Bushe na stavbu protiraketového štítu hodně tlačila, a tvrdila, že Írán bude mít rakety dlouhého doletu už někdy kolem roku 2015.

Nový prezident Barack Obama tyhle odhady zrevidoval. A jeho experti ve zprávě došli k následujícímu závěru. Evropa se spíš musí připravit na případný útok raketami s krátkým a středním doletem.

Proti nim budou stačit méně kontroverzní mobilní protiraketové systémy, které snad strpí i jinak velmi citlivé Rusko, dodává americký deník a snaží se načrtnout, jak bude na zmrazení protiraketového štítu nejspíš reagovat Moskva:

Pochopí to jako vítězství, těsně před plánovanou schůzkou Baracka Obamy s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem příští týden na summitu organizace G20 v americkém Pittsburghu, odhaduje Wall Street Journal .

Americké rozhodnutí navíc znervózní Poláky, kteří si od účasti na projektu slibovali především americké investice do polské armády. Američané musejí Polsko přesvědčit, že nechtěli pouze za každou cenu zlepšit vztahy s Moskvou, a že se USA pro ukončení projektu štítu rozhodly jenom proto, že byl drahý a nevyzkoušený.

Navíc, jak zdůrazňuje Wall Street Journal, americká administrativa si zřejmě ponechá otevřenou možnost, že projekt štítu v budoucnu znovu oživí. To pro případ, že by Írán ve svém raketovém programu přece jen výrazně pokročil, končí svůj materiál americký deník

Milan Kopp, Dana Votýpková, Vojtěch Berger, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme