O postupu umožňujícím předčasné volby se nejspíš rozhodne v pátek
Sněmovna bude definitivně schvalovat volební ústavní novelu a navazující změnu volebního zákona, která má umožnit samorozpuštění dolní komory, pravděpodobně v pátek. Po úterním jednání poslanců to nově předpokládají předsedové ODS a ČSSD Mirek Topolánek a Jiří Paroubek. Původně se počítalo s tím, že zákonodárci rozhodnou už ve čtvrtek.
Kvůli rychlému přijetí obou norem je na páteční ráno svolána i schůze Senátu. Pokud by se poslanci opozdili, také senátoři by museli své posuzování odložit. Mluví se o sobotním zasedání. Při debatě ve sněmovně o změnách ústavy přitom znovu otevřel předseda ČSSD otázku postavení Ústavního soudu a role, kterou má tato instituce plnit.
Prezident pak bude muset - nikoli jen moci - sněmovně vyhovět, rozpustit ji a vyhlásit nové volby. Zatím se má za to, že bude možné vyhlášení voleb na 6. a 7. listopad. Jakékoliv zdržení jednotlivých legislativních kroků, jako například zveřejnění ve Sbírce zákonů, by ale vedlo k dalšímu posunu termínu předčasných voleb.
Názory zástupců všech parlamentních stran na postup Ústavního soudu zaznamenala redaktorka Milada Richterová.
Pro okamžitý konec současného volebního období se vyslovují poslanci ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a částečně ČSSD. KSČM by chtěla dohodnout ukončení tohoto volebního období až dnem předčasných voleb. Zelení pak požadovali odložení parlamentního rokování až po rozhodnutí Ústavního soudu o předčasných volbách.
Podle předsedy ODS Mirka Topolánka to vypovídá o tom, že sněmovna je schopná se dohodnout pouze na samorozpuštění, znamená to jediné, že by volby opravdu mohly být v termínu kolem 6. a 7. listopadu.
"To v dané chvíli komplikuje situaci s rozpočtem. Nicméně jsme připraveni spolupracovat po celou dobu na návrzích pana ministra Janoty, aby mohly být případně uplatněny v Senátu. Ale v tomto smyslu je ještě daleko k nějakému rozhodnutí."
Podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka by už k žádnému zádrhelu při posledním kole hlasování dojít nemělo, dohoda hlavních politických sil platí s jednou výjimkou.
"Jak se ukázalo, nejsou ji schopni dodržet Zelení, kteří stále čekají na zázrak, že kdyby volby byly v jarních měsících, že by se jim snad oživily volební preference. Doufám, že nebude žádný velký zádrhel, pro řadu poslanců je to nová věc."
Hlasovat by se mělo i o zrušení původního zákona
Komunisté se budou snažit prosadit, aby i při rozpuštění sněmovny zanikl mandát poslancům až datem voleb. V mezidobí by funkci vykonávali bezplatně. Co KSČM k tomuto návrhu motivovalo, řekla poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová.
"Skutečnost, že sněmovna, která už dva měsíce fakticky nezasedá, stále ještě neprojednala řadu důležitých zákonů, které se vztahují například k ekonomické krizi. Je škoda nevyužít období, které do voleb zbývá, protože zákony, které do té doby nestihneme, budou muset být předkládány znovu, prostě skončí."
Hlasovat by se mělo i o zrušení původního zákona, který zajistil volby v termínu 9. a 10. října. Podle místopředsedy sněmovny za KDU-ČSL Jana Kasala je tento krok stejně nutné udělat, kdyby se termín voleb měnil.
"Je to nezbytná podmínka, aby se mohlo diskutovat o jiném termínu voleb. Prozatím máme ústavním zákonem dány volby do 15. října. A tři měsíce před tímto termínem nemůžou být vypsány žádné volby. Čili se dostáváme do časového konfliktu. A ten může být odstraněn pouze tehdy, když tento ústavní zákon bude zrušen."
Zelení dál požadují snížení počtu poslanců na 199 a také, aby sněmovna s hlasováním počkala až po rozhodnutí Ústavního soudu, potvrdil pověřený předseda Strany zelených Ondřej Liška.
"Zásadně nesouhlasíme s postupem sněmovny. Všichni, kdo hlasovali pro zkracování lhůt, pro rychlé projednání těchto ústavních změn, vytvářejí nátlak na Ústavní soud - a to ještě před tím, než Ústavní soud dal svoje konečné rozhodnutí, tedy zveřejnil nález a jeho zdůvodnění, které je očekáváno ve čtvrtek, ale může přijít i později."