Vláda odsouhlasila změny v 'náhubkovém zákonu'
Vláda premiéra Jana Fischera akceptovala návrhy ministra pro lidská práva Michaela Kocába, která mají zmírnit takzvaný náhubkový zákon. Tato norma zakazuje od dubna letošního roku zveřejnit identitu obětí a podezřelých z trestných činů a citovat z policejních odposlechů.
Novela několika právních norem připravená ministrem Kocábem navrhuje zavedení výjimky v případě, kdy by zveřejnění identity účastníků trestního řízení bylo takzvaným veřejným zájmem.
"Snažíme se vytvořit vyváženější úpravu konfliktu dvou základních práv, a totiž práva na svobodu informací a práva na ochranu soukromí. Pokud by byla schválena parlamentem, tak by to určitě přispělo k vyvážené celého projektu, s kterým jsme v úvodu také nesouhlasil," vysvětlil Kocáb důvody novely.
Zavedení institutu veřejného zájmu označil za stěžejní část novely. "Dochází k případům trestných činů, jako je korupce nebo ohrožení rodinných příslušníků ze strany třeba extremistů, o kterých by měla být veřejnost spravena. Pokud tento veřejný zájem bude konstatován, ovšem následně soudem, tak by potom taková informace mohla být zveřejněna. Na novináři bude, aby to risknul a doufal, že mu dá soud zapravdu," doplnil ministr.
Kocáb připomněl, že vládou přijatý návrh také omezuje okruh trestných činů, jejichž oběti by byly chráněny. Počítá i se snížením pokuty za daný přestupek u fyzických osob na maximálně 200.000 korun, respektive milion korun, pokud je skutek spáchán médii či veřejně přístupnou počítačovou sítí. Tato změna by se týkala zákona o ochraně osobních údajů. Nyní hrozí sankce až pět milionů korun pokuty nebo pět let vezení.
Poslechněte si rozhovor s ministrem pro lidská práva Michaelem Kocábem v pořadu Radiofórum
Pokud ještě úprava normy projde v Poslanecké sněmovně, vejde v platnost od 1. dubna 2010. Sám ministr ulink Kocáb vyjádřil naději, že by dolní komora mohla by mohla o jejím osudu rozhodnou ještě před nadcházejícími parlamentními volbami. Obdobný návrh přitom poslanci už před prázdninami odmítli zařadit na program.
Samotné zařazení nových bodů do zhruba 131bodového zbývajícího programu zářijové schůze poslanců a navíc zrychlené projednání těch, které snesou odkladu, ale odmítá například většina občanských demokratů. Kriticky se k tomu pro Rádio Česko vyjádřila například místopředsedkyně dolní komory za současnou nejsilnější parlamentní stranu Miroslava Němcová.
"Zářijová schůze bude spíš setkáním, kde budou jednotlivé politické strany vysílat signály ke svým voličům a budou se prostřednictvím této schůze ucházet o jejich hlasy. Z tohoto důvodu se mi takový postoj nelíbí. Podle mého názoru se zákony mají projednávat v prvním čtení pouze v akutních případech. Navíc by měly mít hlubší racio. K takovémuto plácnutí do vody mám principiální odpor," míní Němcová.
Podobně se k situaci staví i ČSSD. Podle poslance Jeronýma Tejce, je posuzování zmíněného dokumentu před volbami nereálné. "Na jednání sněmovny, kromě toho, že je neprojednáno zatím několik desítek bodů, bude poměrně krátká doba na rozjednání takto složitého zákona, kde podle paragrafu 90 by muselo dojít k souhlasu již v prvním čtení, což znamená bez jakýchkoli úprav, a to je nereálné," řekl Tejc Radiožurnálu.
Novináři novelu vítají, pomohlo by ale úplné zrušení zákona
Ministr Kocáb podle svých slov soustředil do novely představy a námitky právníků jednotlivých médií. Tento fakt uvítal také šéfredaktor Mladé fronty Dnes Robert Čásenský, který ale doufá, že soud zruší zákon jako celek. "Návrh obsahuje některé kroky správným směrem, přinejmenším s ohledem na zmíněný veřejný zájem. Nicméně věřím, že nejlepším řešením by bylo, kdyby ústavní soud celý zákon zrušil," řekl Čásenský Radiožurnálu.
Rovněž šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery změnu zákona kvituje. "Výhodou je, že návrh jde k poslancům v konkrétní podobě. Návrh rovněž počítá s termínem veřejného zájmu, což je z hlediska podstaty novinářské práce důležité," řekl Rádiu Česko Tabery a dodal, že zároveň příliš nevěří, že by novela u politiků prošla. "Jednoduše se to politikům hodí. Argument, že zákon nestihnou projednat, je zavádějící."
Naopak advokát Tomáš Sokol se domnívá, že by politici v této chvíli neměli zákon zmírňovat a měli by počkat na vyjádření Ústavního soudu, k němuž se před časem odvolala skupina senátorů. Pokud by mezitím zákon změnila novela, zanikl by podle Sokola důvod ústavní stížnosti.
"Jsem přesvědčen, že ať už stojíme na jedné, nebo druhé straně diskuze, tak pro všechny z nás by bylo velmi užitečné názor znát, protože nejde o tento jeden individuální střet, ale obecně o vědomost toho, jak Ústavní soud vykládá způsob nakládání s odposlechy nebo zveřejňování údajů o obviněných a poškozených," uvedl Sokol ve vysílání Radiožurnálu.
Poslechněte si rozhovor s advokátem Tomášem Sokolem v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu
Podle ministra Kocába je ale čas na úpravu zákona právě nyní. "My jsme novelu připravili a kdybychom to teď zbrzdili, tak bychom zbrzdili vůbec šanci, že dojde ke změně v případě, že by potom Ústavní soud například konstatoval, že by ke změně dojít mělo. My musíme pracovat, jak se to potom seřadí, to je druhá věc," reagoval Kocáb.
Přečtěte si také:
Zmírnění takzvaného náhubkového zákona na vládním stole
Novela náhubkového zákona je hotová, příští týden jde na vládu
Tisícovky lidí se podepisují pod petici za zrušení náhubkového zákona
Takzvaný náhubkový zákon je třeba změnit, vznikne expertní skupina
Poslanecká novela takzvaného náhubkového zákona má podporu vlády
